Spolek Milion chvilek pro demokracii poslal Blažkovi otevřený dopis, kde ho vyzývá k rezignaci na post ministra spravedlnosti, protože je zapleten do trestní kauzy kupčení s brněnskými byty a z pozice ministra do této živé kauzy prý vstupuje.

„Vaše kroky ve funkci ministra však jen posilují pochybnosti, že své pravomoci nezneužijete ve prospěch soukromého zájmu. Množí se Vaše aktivity, kterými se zajímáte o tuto kauzu, a velká část odborné i široké veřejnosti včetně Unie státních zástupců to považuje za nešťastné a nestandardní. Protikorupční organizace Transparency International a Rekonstrukce státu to vnímají dokonce jako zasahování do živé kauzy a nátlak na státní zástupce,“ píše na svých stránkách Milion chvilek s tím, že žádný ministr spravedlnosti by neměl být prošetřovaný v žádné trestní kauze.

„Proto po Vás požadujeme, abyste se vzdal funkce ministra spravedlnosti. Vaše erudice a odborná i politická zkušenost Vás významně opravňuje k funkci ministra spravedlnosti. Střet zájmů Vás však činí nedůvěryhodným a zranitelným. Kromě jiného na Vašem ministerstvu čeká složitá agenda reformy soustavy státních zastupitelství a žádoucí celospolečenská diskuse o odpovědnosti soudců za jejich rozhodování. Takhle složité a citlivé změny nemůže provést politik, který je sám prověřován v trestní kauze,“ má jasno Milion chvilek.

Ti začátkem týdne Blažkovi nakreslili červenou čáru před budovou Ministerstva spravedlnosti. „Čáru, vyznačující demokratické hřiště, které Pavel Blažek svým střetem zájmů nezodpovědně překračuje. Obrazně a teď už i doslovně,“ informuje spolek s tím, že trvá na Blažkově rezignaci.

Ministr Blažek výtky Milionu chvilek odmítá a v otevřené odpovědi vysvětluje domnělé zásahy do živé kauzy. V první řadě Blažek uvádí, že ve své funkci vždy postupuje striktně podle zákona a nikdo z relevantních veřejných orgánů netvrdí opak.

Blažek mimo jiné odmítá tvrzení Milionu chvilek, že do kauzy zasahuje prostřednictvím změn na olomouckém vrchním státním zastupitelství, které zmíněnou kauzu dozoruje. Podle Blažka došlo na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci k běžné personální změně, kterou navrhl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.

„Podle zákona o státním zastupitelství jmenuje ministr spravedlnosti vrchní státní zástupce na návrh nejvyššího státního zástupce. V rámci svého funkčního období jsem jmenoval desítky funkcionářů soustavy státního zastupitelství s tím, že jsem ani v jednom případě návrh předložený prostřednictvím nejvyššího státního zástupce neodmítl,“ uvádí v úvodu Blažek s tím, že takových personálních změn provede každý ministr desítky.

Na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci podle Blažka navrhl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž do funkce Radima Daňhela poté, co rezignoval Ivo Ištván a byl na vlastní žádost převeden k Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně, kde má bydliště. „Já jsem poté jmenoval pana Daňhela. V žádném případě nelze uvažovat o tom, že bych v jeho osobě jmenoval ‚svého‘ vrchního státního zástupce, ministr totiž vždy jmenuje funkcionáře soustavy státního zastupitelství na návrh nejvyššího státního zástupce a tak tomu bylo i v tomto případě,“ upozorňuje Blažek, že postupoval zcela v souladu se zákonem a na změny na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci neměl žádný vliv.  

Milion chvilek Blažkovi také vyčetl, že podal kárnou žalobu na soudce Aleše Dufka, který vyhověl žádosti médií a na základě zákona o svobodném přístupu k informacím poskytl soudní příkazy k domovním prohlídkám v bytové kauze.

Podle Blažka ale Dufek na základě žádosti tisku zveřejnil ve velkém rozsahu nedostatečně anonymizované části spisu z přípravného řízení trestního, které je ze své podstaty neveřejné. „Učinil tak v rozporu se zákonem, smyslem a účelem trestního řízení. Takový postup JUDr. Dufka přitom podle mého názoru naplnil znaky kárného provinění. V kárné žalobě vycházím jak z právní úpravy, tak z relevantní judikatury,“ vysvětluje Blažek a dodává, že právě ministr spravedlnosti disponuje ve vztahu k soudcům oprávněním kárného žalobce.

Podání kárné žaloby s sebou nutně přineslo shromažďování dodatečných informací ze spisového materiálu. „Já jsem byl také na výše uvedené poskytnutí informací dotazován členy vlády, poslanci a širokou odbornou právnickou veřejností, jak je možné, že došlo k takovému poskytnutí informací z neveřejné fáze trestního řízení,“ hájí se Blažek, proč bylo podáno kárné řízení v této kauze, jíž je součástí.

„O tom, zda se Mgr. Dufek kárného provinění skutečně dopustil či nikoliv, pak autoritativně rozhodne kárný senát Nejvyššího správního soudu, nikoliv ministr spravedlnosti. Lze shrnout, že s ohledem na výše uvedené je zásah do nezávislosti justice pojmově vyloučen,“ má jasno Blažek.

Další výtka Milionu chvilek přišla v souvislosti s nejmenováním soudce Aleše Novotného. „Odmítnutí jmenovat soudce Aleše Novotného, který by v případě žaloby Blažkových spolupracovníků kauzu soudil, do funkce místopředsedy trestního úseku Krajského soudu v Brně. Soudcovská unie ČR se proti tomuto rozhodnutí ohradila s tím, že se jedná ze strany ministra o přímý a nepřípustný zásah moci výkonné do rozhodovací činnosti soudců,“ píše ve svém dopisu Milion chvilek.

Ani s tím ovšem Blažek nesouhlasí a vyvrací také jistotu Milionu chvilek, že by Novotný případně dostal případ na starost, kdyby se vůbec dostal k soudu. „Vzhledem k tomu, že není podaná obžaloba, není ani pravdivé tvrzení, že by soudce Novotný tuto kauzu soudil. A i kdyby v budoucnu obžaloba podána byla, nelze předvídat, kterému soudci, resp. senátu by podle rozvrhu práce napadla,“ upozorňuje Blažek.

Ten prý Novotného odmítl jmenovat proto, že Novotný měl časté průtahy při vyhotovování rozhodnutí a byla mu za to předsedou soudu uložena výtka. „V této výtce tehdejší předseda KS v Brně výslovně konstatoval, že soudce Novotný ‚není schopen či nechce rozpoznat závažnost a prioritu soudcovských povinností‘. Své rozhodnutí o nejmenování Mgr. Novotného jsem veřejně transparentně komunikoval,“ je přesvědčený Blažek.

Ministr spravedlnosti také připojuje komentář prezidenta Soudcovské unie, že „nejmenování jednoho funkcionáře není zásahem výkonné moci do moci soudní“. Soudcovská unie navíc nadále tento postup ministra nerozporovala. „Žádný spor mezi Soudcovskou unií a mnou neexistuje. Ani ve vztahu k nejmenování Mgr. Novotného místopředsedou jsem nepřekročil nijak své pravomoci,“ uvádí Blažek.

Blažek se měl podle Milionu chvilek také dotazovat na osobní život státní zástupkyně Petry Lastovecké, která má kauzu na starosti. To ministr spravedlnosti také odmítá s tím, že šlo o reakce na interpelace poslanc, a ne o vlastní iniciativu. „Předně je třeba uvést, že jsem z vlastní iniciativy žádné dotazy, jak tvrdí pisatel dopisu, nepodával; všechny žádosti se týkaly vyřizování došlých podnětů nebo interpelací od členů Poslanecké sněmovny. V této souvislosti je třeba uvést, že ročně k Ministerstvu spravedlnosti napadá zhruba 1 200 podání týkajících se soudů a státních zastupitelství. Součinnost konkrétního soudu nebo státního zastupitelství je pro jejich vyřízení vyžadována přibližně v 300 věcech ročně,“ vysvětluje Blažek, že jde o běžnou a léta zavedenou praxi, která vychází ze zákonného nastavení vztahů v rámci dohledu Ministerstva spravedlnosti.

Právě přes ministra spravedlnosti se tak mohou poslanci v rámci interpelací dotazovat na některé informace z činnosti státních zastupitelství a soudů. „Podněty, u nichž bylo vyžádáno vyjádření, se týkaly činnosti konkrétního státního zastupitelství či státního zástupce. Zjišťované informace byly přitom nezbytné pro formulování odpovědi pisateli či event. posouzení možné kárné odpovědnosti konkrétního státního zástupce, což je standardní postup,“ tvrdí Blažek s tím, že ve dvou případech obdržených podnětů souvisejících s bytovými kauzami v Brně bylo osloveno i Nejvyšší státní zastupitelství a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, a to právě k zajištění jejich vyjádření k obsahu těchto podnětů.

„Vyžadování informací u státních zastupitelství a soudů, a to i v neskončených řízeních, nelze v žádném případě hodnotit jako moji nepřípustnou ingerenci do jejich činnosti. Ministr spravedlnosti má ústavně zakotvenou povinnost poslanci na interpelaci odpovědět, a pokud informacemi z vlastní činnosti nedisponuje, pak mu nezbývá než je od státního zastupitelství opatřit,“ uvádí Blažek, že tak tomu bylo i v tomto případě a zákonnost jeho jednání potvrdil i nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.

Proto má Blažek jasno, že žádnou „svou kauzu“ neovlivňuje a jedná v souladu se zákonem a povinností ministra spravedlnosti, kterou je minimalizace přehmatů v jakémkoliv řízení. „Závěrem mi dovolte uvést, že mou prvořadou ústavní odpovědností je dbát na dodržování zákonů mj. při výkonu trestního práva. Jsem ústavně odpovědný za minimalizaci přehmatů v této oblasti. Zajímat se spolu s každým o každý případ, kdy k nezákonnému trestnímu stíhání došlo, aby se pokud možno neopakovalo, a ochrana jednotlivců před protiprávními zásahy státu je moje prvořadá povinnost,“ dodal Blažek s tím, že v této činnosti hodlá pokračovat.

„Protože jsem (a Vy to ani netvrdíte) neporušil žádný zákon této země a řádně plním své ústavní a zákonné povinnosti, ve střetu zájmů nejsem a nijak nezasahuji do žádných probíhajících trestních řízení, nemám v úmyslu z Vámi uvedených důvodů rezignovat na funkci ministra spravedlnosti. Výkon této funkce není žádný med, ale tlaku zkreslených informací a podivných spekulací se podléhat nemá a nesmí,“ vzkázal Blažek Milionu chvilek.