„Na socialismu mi vadilo všechno. Považuji ho za vzpouru neschopných, zamindrákovaných nýmandů, kteří nic neuměli, nedokázali a chtěli ovládat jiné lidi,“ řekl Hrušínský na úvod. Poukázal například na Vasila Biľaka, jednoho z autorů zvacího dopisu pro sovětská vojska v roce 1968. „To byl vyučený krejčí a nepouštěli ho na saka. To byli prostě zamindrákovaní idioti, kteří nám tu vládli. Nepouštěli nás do zahraničí a říkali nám, co si máme myslet,“ pokračoval Hrušínský.

Další věc, která mu na socialismu silně vadila, byla všudypřítomná lež. Zmínil, že děti se bály, že řeknou ve škole něco, co slyšely doma, a rodiče z toho budou mít malér. „To může udělat jen totální gangster a gauner, nebo úplný imbecil, že nahání jiným lidem strach,“ zamračil se Hrušínský a dodal, že něco takového je zcela patologické a proti přírodě.

Jako třetí věc pak zmínil ztrátu svobody. „Člověk neměl svobodu. A svoboda a zdraví je to nejdůležitější, co člověk může mít,“ konstatoval Hrušínský na závěr s tím, že život je příliš krátký na to, aby nám nějaký pitomec říkal, jak máme žít.