„Politiku beru jako profesi, normální řemeslo, které by se mělo dělat dobře a kterému bych přál, aby mělo v České republice lepší pověst,“ řekl Zaorálek, který v úterý oslavil šedesátiny. Česko by podle něj potřebovalo, aby politika získala větší prestiž a byla brána jako součást života a kultury.

Evropu za dva a půl roku, kdy je v pozici ministra zahraničních věcí, postihlo několik krizí. „Já si nestěžuju na to, že to je turbulentní doba. Přijde mi, že to je příležitost. Každá krize je zároveň obrat a změna a záleží na tom, jak ji zpracujete a jak z ní vyjdete. Takže na to nemá cenu nadávat,“ řekl. Překvapilo ho ale, jak se v poslední době krize střídají. Když odezní jedna, přijde ihned další. „Ale vy se nikde nemůžete dožadovat toho, že krizí musí být omezený počet a že se nesmí kumulovat,“ podotkl.

Diplomacii vidí jako nástroj, který může společnosti pomoct najít cestu z krizí. „Nejsme schopni ovlivnit velké migrační přesuny. Ale jde o to, jakým způsobem se v tom zachováme a jací z toho vyjdeme, jací budeme partneři pro naše okolí, co oni si o nás budou myslet a jestli nás budou brát za slušné partnery do budoucna,“ zdůraznil.

Zaorálek během rozhovoru několikrát zdůraznil, že lidé v Česku svou zemi často podceňují a snižují možnosti jejího vlivu. Německá kancléřka Angela Merkelová při nedávné návštěvě Prahy podle něj českým politikům hned zpočátku řekla, že jim gratuluje. „Česká republika, to je příklad úspěšné země, takových bychom potřebovali víc,“ řekla podle Zaorálka Merkelová s odkazem na ekonomický růst, nízkou nezaměstnanost i pozitivní výhled. Kdyby prý podle ní bylo takových zemí víc, „byla by Evropa v jiné náladě“. „To mi připadá, že je naše role dnes,“ řekl Zaorálek. Evropě podle něj může pomoci třeba v zasypávání příkopů mezi Západem a Východem nebo Západem a Visegrádem.

Ministr je přesvědčen, že Česko ke svému rozvoji potřebuje svobodu. „Potřebuje to prostředí svobody, ve kterém se daří české invenci, nápadům. Je to živel, ve kterém se nám dlouhodobě daří,“ řekl. Naopak pro ČR znamená nebezpečí autoritativní režim i autoritativní tendence v Evropě. „Když se Evropa stává terénem boje mezi mocnostmi, tak je zle se zeměmi jako Česká republika,“ poznamenal. Izolované Česko podle něho svobodné nezůstane.

Do budoucna jako základ vidí vztahy se sousedními zeměmi. Nesouhlasí s tím, že jsou nyní kvůli migrační krizi narušené. „To není narušený vztah, když řešíte nějaký problém. Když ho řešíte společně,“ poznamenal.

„Měli bychom být schopni hledat v prostoru střední a východní Evropy pozitivní agendu a společnou cestu a zabránit tomu, abychom se tady rozštěpili. To je pořád cesta, kterou sledujeme a v čem sehráváme snad pozitivní roli. A to bych byl také rád, abychom drželi do budoucna,“ řekl. Připomněl rok 1914, kdy si státníci neuvědomovali, že svět kráčí do katastrofy. „Dnes víme, že nic takového nesmíme připustit. Věci se dají velmi snadno do pohybu a pak to nikdo nezastaví,“ zdůraznil.

Podotkl, že Česko je typ země, která bez spolupráce s ostatními nemůže být. „My žijeme z toho, co prodáváme. Co tady vyrobíme, tady sami nikdy nespotřebujeme,“ řekl. Takový model bude podle něho pro Českou republiku ještě nějakou dobu platit, potřebuje proto stabilní Evropu.