V rozhovoru s ČTK Zaorálek řekl, že mu vadí také způsob, jakým premiér s Prahou „handluje“ a nevidí cestu, jak by se naplnily úředníky opuštěné, často památkově chráněné objekty.

„Je to věc, která mě začala zlobit. Ve chvíli, kdy chybí peníze v regionech, třeba u mě v oblasti kulturní infrastruktury, ale stejně tak si myslím, že nevyrovnanost je třeba i v oblasti zdravotnictví a jinde, mi není jasné, proč stavět paneláky v poli pro kanceláře úředníků," řekl ČTK ministr kultury. Podle něj je strategicky špatně mluvit nyní o vládní čtvrti, když jsou dnes daleko více potřeba byty než kanceláře úředníků.

„Jsou to obrovské miliardy. A když mi pan premiér namítá, že se to bude financovat z prodeje budov, tak jsem se díval, že prodeje budov by vynesly 7,5 miliardy, to je směšně málo ve srovnání s tím, co by činily náklady na budování vládní čtvrti pro tisíce úředníků,“ vypočítává.

Vláda chce v Letňanech vybudovat areál, do kterého by sestěhovala až 10.000 státních úředníků dosud rozmístěných v několika budovách. Praha chce výměnou za své pozemky, aby stát dostavěl vnější silniční okruh, přispěl městu na vnitřní okruh a postavil novou nemocnici. Jednání mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti) minulý týden ale skončilo bez výsledku.

Ministr kultury kritizuje také způsob, jakým se premiér s pražským primátorem o čtvrti „před zraky veřejnosti“ dohadují. „Připadá mi to jako ze hry (Ladislava Stroupežnického) Naši furianti: já dám tohle, ty dáš sto miliard... Celý ten způsob debaty je nepřijatelný,“ řekl Zaorálek.

Idea vládní čtvrti na okraji Prahy podle něj neodpovídá konceptu rozvoje Prahy. Není podle něj ani zřejmé, jakým způsobem by se dohoda formálně ošetřila. „Podobnou dohodu si z poslední doby pamatuji jenom s církvemi, kterou stát udělal. Kritizoval jsem ji už tehdy, bylo to pro mě problematické a doufal jsem, že to Ústavní soud nedovolí. I teď by to muselo být zákonem. Nedovedu si představit, že to myslí vážně,“ říká.