Léta se mluví o rostoucí roli hospodářského uskupení BRICS, které už dávno nesdružuje pouze Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku. Dnes lze užívat název BRICS+, neboť byly do organizace letos v únoru oficiálně přijaty další čtyři státy. Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty.

Ekonomicky zaměřená skupina tak v současné době pokrývá zhruba polovinu světové populace. O přijetí šesti nových členů bylo rozhodnuto na summitu BRICSu v srpnu loňského roku jihoafrickém Johannesburgu. Přijaty zatím byly čtyři nové země.

Přelomová byla tato zpráva už jen proto, že lídři států odhlasovali svoje rozšíření po dlouhých 13 letech. BRICS vznikl v roce 2006, kdy u jeho zrodu stála Brazílie, Rusko, Indie a Čína, o čtyři později se přidala Jihoafrická republika.

Další rozšiřování je pravděpodobné, což potvrdili i účastníci loňského srpnového summitu. „Zůstaneme otevření novým kandidátům,“ uvedl tehdy na tiskové konferenci brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. 

Lze říci, že před branou BRICS se o členství v této „nezápadní“ organizaci stojí dlouhá fronta. Zájem o vstup má mít zhruba 40 zemí světa, z nichž 22 o přijetí za člena už formálně požádalo. 

Nadšeně hovořil i čínský prezident Si Ťin-pching. „Toto rozšíření o nové členy představuje historický moment,“ řekl lídr Říše středu, který je v současné době na turné po Evropě a kromě Francie zavítá také do Maďarska a Srbska. 

Právě Srbsko je zřejmě dosud jedinou evropskou zemí, které o vstupu do ekonomické aliance BRICS uvažuje. Srbský prezident Aleksandar Vučić nedávno prohlásil, že zvažuje osobní účast na letošním summitu organizace, který se uskuteční v říjnu v Kazani, metropoli ruského Tatarstánu. Srbsko totiž bylo dle údajů BRICS na summit oficiálně pozváno.