Muller přišel o rodiče v Osvětimi, nyní žádá odškodnění od Německých spolkových drah. Ty zajišťovaly dopravu Židů do nacistických koncentračních táborů, často na jejich vlastní náklady. Odškodnění již Muller vybojoval na nizozemské národní železniční společnosti. Ta zaplatila desítky milionů eur na odškodném Židům, které její vlaky převezly v druhé světové válce do koncentračního tábora Westerbork. Odškodnění získali také příbuzní zasažených rodin. Dráhy celou věc tehdy okomentovaly jako černou kapitolu v dějinách země a společnosti.

84letý Muller nyní píše samotné německé kancléřce Angele Merkelové – chce totiž odškodnění nejen od Deutsche Bahn, ale i od německé vlády. Jeho právník Axel Hagedorn uvedl, že případ se týká Židů, Romů a Sintů, kteří byli železničními vlaky Deutsche Reichsbahn transportováni do Westerborku a následně nacisty odvezeni do vyhlazovacích táborů ve východní Evropě.

„Holandští Židé si museli dopravu hradit, na čemž vydělaly německé železnice miliony říšských marek,“ zmínil v dopise německé kancléřce Hagedorn, s tím, že utrpení je o to trestuhodnější, že si ho sami zaplatili. „Přesnou částku ale není možné stanovit,“ dodal.

Německo by podle Mullera mělo převzít odpovědnost za tuto nespravedlnost – už proto, že přes oblast Německé říše zajistily přepravu právě tamní železnice. 

Převzetí dopisu již potvrdila mluvčí německé vlády Ulrike Demmerová. Sdělila, že bude pečlivě zvážen. Německo podle jejích slov zůstává zavázáno k odpovědnosti, které nese za zločiny nacistické vlády. „Nikdy na ně nezapomeneme, dodnes nás naplňují hrůzou a ostudou,“ sdělila.