„Propojení ekonomické moci a stranických struktur představuje velké riziko pro mladší i tradičnější demokracie. Boj o demokracii se přesunul k tomu, kdo bude bránit absolutnímu převzetí moci,“ řekl ve svém projevu Přibáň s tím, že jsou potřeba kontrolní ústavní instituce a silná občanská společnost, a dodal, že je z českého pohledu optimistou.

Navázal na něj bývalý poradce Václava Havla Milan Kňažko, který také hovořil o uvědomělé občanské společnosti. „Musíme se stát občany, většina voličů by chtěla vidět mesiáše, který pro ně udělá něco líp, než by udělali sami pro sebe. Musí existovat pravidla, která známe, a podle nich politiky hodnotit, nemilovat je a neobdivovat. To všechno je občanský princip, který může být garantem dalšího vývoje ochrany demokracie,“ pronesl Kňažko s tím, že je potřeba být aktivní ve společnosti a nesklouznout k apatii.

Podle Ivanky Lefeuvre se Češi nedostatečně vyrovnali s obdobím totality. „Do současnosti si přenášíme to, jak jsme fungovali v minulosti. Česká společnost se s bývalým totalitarismem nevyrovnala, věci nebyly nazvány pravými jmény. Zůstala v traumatu z roku 1968 a z období normalizace,“ myslí si Lefeuvre. 

Francouzský politolog Jacques Rupnik upozorňuje, že středoevropské demokracie od revoluce velmi vyspěly. „Když se podíváte, kde byly země střední Evropy před dvaceti lety a kde jsou teď, tak je to úžasné, je to obrovský skok a největší konvergence se západní Evropou. Ne všichni z toho ale těží stejným způsobem a jsou velké regionální rozdíly,“ dodal Rupnik, jak informuje web iRozhlas.cz. 

Navázala profesorka berlínské univerzity Alina Mungiu-Pippidi, která dodala, že práce na budování demokracie nekončí. „Země Visegrádu obdivuji za to, co dokázaly v 90. letech. Domnívaly se ale, že historie pro ně skončí, až vstoupí do Evropské unie. Ale to není pravda, vstup do EU není zárukou úspěchu,“ varuje.

Americký politolog Yascha Mounk tvrdí, že „ve střední Evropě probíhá občanská válka mezi různými dědici revoluce v roce 1989“. A nejvíce z toho v současné době těží populisté. „Oni říkají, že zastupují lidi a chtějí jim navrátit jejich moc. Lidé jsou zklamáni demokratickými institucemi, a tak si myslí, že by měli populistům dát šanci. Populisté ale pak dělají přesně to opačné a zasahují do individuálních svobod,“ varuje Mounk. 

Podle ekonoma Tomáše Sedláčka se v politice za posledních 30 let neobjevila žádná zajímavá inovace a vize. „Chybí tu něco, co by ospravedlnilo to, že se nemáme vracet k tomu, jak to fungovalo předtím,“ řekl. A dodal, že v současnosti jsme se zasekli na myšlence národního státu a je otázka, zda je česká společnost schopna překonat národní stát a přejít ke kontinentálnímu.