„Útočník, mezitím již policií zastřelený, požadoval propuštění svého ‚kolegy‘ Abdeslama, strůjce útoků v Bataclanu. Co vůbec dělat s takovými Abdeslamy? Pokud je necháte naživu, i kdyby vyfasovali doživotí, můžou se je jejich obdivovatelé snažit osvobodit, a to právě tímto způsobem. Bohužel občas úspěšně, což pak motivuje další a další teroristy,“ míní Kechlibar.

Původní text ZDE

„Pokud je zastřelíte – a to není jen hypotetické ‚pokud‘, protože i při plánovaném zatýkání, natož při improvizovaném zásahu mají útočící speciální jednotky pár příležitostí k tomu legitimně stisknout spoušť – z mrtvoly nikdo nic nedostane, ani ten nejlepší vyšetřovatel. Maximálně tak vzorek DNA a SIM kartu, ale žádná slova,“ dodal.

Třetí možností je podle něj zajmout živé, vyslechnout a posléze formálním soudním procesem poslat pod gilotinu. Tato možnost, jak dodává Kechlibar, je v Evropě právně nemožná. „A nejspíš nějakou dobu ještě bude, i když na věčnost a neměnnost tohoto stavu bych dlouhodobě nevsázel. Jsem rád, že váha takového rozhodování neleží na mých ramenou,“ zakončil.