Děti po revoluci běžně dostávaly pod stromeček auto na dálkové ovládání, on dostával bankovky. Miroslav Švarc, zastupitel z Podbořan na Žatecku a zároveň starožitník z Prahy, je vášnivým schraňovatelem české a československé měny. Ta letos slaví 100 let svého zavedení v roce 1919. Výstava, kterou sběratel otevřel v podbořanském muzeu v Ústeckém kraji, představuje řadu platidel za posledních sto let: někdy i nečekaných či vážících se k dalšímu blížícímu se – sametovém – výročí.
Přestože 100 let od vzniku samostatného Československého státu jsme si připomínali loni v říjnu, první peníz nového státu, kterým byla 100korunová státovka, se objevil až v roce 1919. Československá koruna jako peněžní jednotka samostatného státu tak slaví svou stovku právě letos.
Švarc se nechal volně inspirovat letošní výstavou České národní banky „100 let česko-slovenské koruny“, která se konala pod záštitou prezidentské kanceláře a byla pro velký zájem prodlužována. Bývalý „úřednický“ premiér a dnešní guvernér ČNB Jiří Rusnok tehdy – při příležitosti vystavení 100milionové obří zlaté mince – uvedl, že „sto let bohaté a někdy dramatické historie československé a české měny odráží bouřlivý vývoj historický, ekonomický a politický.“
Návštěvnice Eva Fošenbauerová si zrovna prohlédla protektorátní bankovky. Foto: Lucie Bartoš
Ten zahrnoval třeba období „národnostních třenic“ – tak určité opakující se úseky posledních sta let českých dějin označuje lounský historik Michal Pehr. V rámci Švarcovy expozice na mnohonárodnost a vícejazyčnost unie Rakouska a Uherska odkazují desetijazyčné bankovky. Jsou zejména pro severočeské regiony, dříve s převážným německým obyvatelstvem, bezesporu typické.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
