Schůzky v Kyjevě se zúčastnili vysocí ústavní činitelé čtyř států. Od tří z nich už zazněly více či méně konkrétní zmínky o jednom bodu jednání, který měl být podle Kyjeva klíčovým. Jen český premiér Petr Fiala o tomto tématu zatím mlčel. Opoziční poslanec Jaroslav Bžoch od něj chce informace prostřednictvím interpelace.

Petr Fiala opakovaně tvrdil, že jeho cesta byla gestem podpory bojující Ukrajině. Premiéři tří zemí, doprovázeni stranickým předsedou polské vládní strany Kaczynským, reprezentovali své země, nikoliv EU nebo NATO.

Poslanec Bžoch si ale už v minulém týdnu povšiml rozhovoru poradce prezidenta Zelenského Mychajla Podoljaka pro polský server Wiadomosci. Ten hovořil o tom, že tématem jednání bylo i vytvoření zcela nové aliance, která by zásadně proměnila bezpečnostní architekturu v Evropě.

Podle slov kyjevského poradce by aliance měla být zaměřena vysloveně proti Rusku a jeho případné budoucí agresi. Součástí této aliance by byla i Ukrajina, která by měla od ostatních závazek k přímé vojenské podpoře v případě ruského útoku.

CELÝ ČLÁNEK V POLŠTINĚ ZDE

Tato aliance by měla fungovat paralelně vedle NATO, které podle něj na Moskvu dnes nedělá žádný odstrašující dojem.

„Nic z toho veřejnosti ani Parlamentu premiér Fiala po svém návratu nesdělil. Slyšeli jsme od něj mnoho slov o jednotě Západu. Skoro to vypadá, že na jedno z klíčových témat kyjevského jednání na tiskových konferencích zapomněl,“ poznamenává k tomu poslanec Bžoch.

Připouští, že ukrajinský poradce se o přímé účasti České republiky v této alianci (na rozdíl od Polska) nezmínil. Je tedy klidně možné, že se premiér Fiala o společném podniku Kyjeva a Varšavy mohl dozvědět až na místě. Pokud se ale jedná na úrovni premiérů a prezidentů o nějaké nové vojenské alianci, občané a poslanci by to od premiéra nepochybně měli vědět.

Na rozdíl od českých médií se v Polsku píše i o věcném obsahu kyjevských jednání. Zejména v souvislosti s účastí Jaroslawa Kaczynského, klíčové postavy vládní strany Právo a spravedlnost, který doprovázel premiéra Morawieského.

Právě Kaczynski měl vznést návrh, aby na Ukrajinu byla vyslána mírová mise NATO, která by byla chráněna ozbrojenými silami. Návrh, který v NATO vyvolal rozpaky, je podle polského zpravodaje Novinek Pavola Minárika v provládních médiích vychvalován a politici vládní strany jej prezentují jako strategickou akci, která má mít zásadní vliv na průběh války na Ukrajině.

Mluvčí polské vlády to měl vysvětlovat tak, že „je nutné opustit zavedené šablony stanovené před desetiletími, protože realita je dnes jiná“. Někteří to vykládají jako náznak dojednávaného projektu protiruské aliance.

Opozice naopak o návrhu hovoří jako o hře s ohněm. „To, co Kaczynski navrhuje, je v podstatě donucení NATO vstoupit na Ukrajinu, což nesmí udělat. První raketa vypálená z alianční stíhačky na ruské letadlo na ukrajinském území znamená třetí světovou válku,“ varuje bývalý polský ministr vnitra Bartlomiej Sienkiewicz.

Polsko se v prvním měsíci po ruské invazi na Ukrajinu již dříve předvedlo jako největší „střelec“ NATO. Zaujala zejména snaha Varšavy dodat Ukrajině své stíhačky MiG, což ale nemohlo být provedeno přímo, takže Varšava přišla s hodně divokou konstrukcí, ve které měly být registrovány do země, která není v NATO, ale má s ním dobré vztahy, třeba na Kosovo.

S návrhem na protiruskou alianci patrně pracoval i ukrajinský prezident Zelenskyj, když den po schůzce telekonferencí oslovil americký Kongres. „Navrhujeme vytvořit sdružení, svaz odpovědných zemí, které mají sílu a vědomí okamžitě zastavit konflikty, poskytnout veškerou potřebnou pomoc do 24 hodin, v případě potřeby i zbraně, sankce, humanitární podporu, politickou podporu, finance: Vše, co potřebujete k udržení míru a rychlé záchraně světa,“ vyzval.

Nikdo zatím nevyjasnil, jak by se v takovém případě uplatňoval článek 5 Severoatlantické smlouvy, podle kterého útok na jednu členskou zemi NATO zavazuje všechny další členy, aby mu přišli na pomoc.