Podpora Ukrajina v rámci Severoatlantické aliance je podle Stolternberga nutná pro vyšší bezpečnost NATO a zemí Evropy a má zabránit, aby válka nepřerostla v rozsáhlý konflikt. „To, co jsme prokázali v průběhu let a zejména po invazi, je, že spojenci jsou připraveni podpořit Ukrajinu, protože si uvědomují, že pokud Putin zvítězí, bude to tragédie pro Ukrajince, ale bude to také nesmírně vážné pro nás všechny. Spojenci v NATO se tím stanou zranitelnějšími a svět nebezpečnějším, a proto nemůžeme dopustit, aby prezident Putin zvítězil,“ řekl Stoltenberg.

Připomněl, že spojenci NATO podporují Ukrajinu již řadu let, zejména od roku 2014. „Zejména spojenci, jako jsou Spojené státy, Kanada, Velká Británie, vycvičili ukrajinské ozbrojené síly, takže nyní, v únoru 2022, byly mnohem větší, mnohem silnější a mnohem lépe vybavené, než když Rusko v roce 2014 napadlo Ukrajinu poprvé.“

Spojenci v NATO poskytli a poskytují Ukrajině bezprecedentní vojenskou podporu, jako jsou moderní systémy protivzdušné obrany, obrněná vozidla, bojové tanky a další. Generální tajemník NATO zmínil, že aliance uvažuje o dodávkách dalších systémů. „Máme například pokročilé systémy HIMARS, máme pokročilé systémy protivzdušné obrany, jako je NASAMS nebo Crotale a RST z Německa. Takže ano, neustále zvažujeme, jaké systémy bychom měli dodávat.“ „Je nesmírně důležité zajistit, aby systémy, které tu již jsou, byly funkční, měly munici, náhradní díly a také údržbu,“ zdůraznil.

Narážel na to, že mnoho západních zbraní je v současné době na Ukrajině mimo provoz a čekají na opravu daleko od frontové linie. Některé z nejsilnějších zbraní, které Západ poskytl Ukrajině, dlouho chátraly mimo bojiště kvůli složitým postupům údržby a sporům mezi evropskými spojenci. Nedostupnost těchto zbraní po delší dobu představuje pro Ukrajinu bojující proti ruským silám značné komplikace, uvádí list Wall Street Journal .

Nejvíce je postiženo těžké dělostřelectvo, které se podle ukrajinských představitelů ukázalo jako rozhodující při nedávných úspěšných ofenzívách, je ale nutné, aby pro další možnost použití bylp často servisováno. Pro složitost některých zbraní a k jejich utajení musí jejich opravy a servis probíhat na území NATO, tedy stovky kilometrů od frontové linie. Dle deníku musí u německých, britských a francouzských houfnic 90 % všech oprav probíhat mimo území Ukrajiny. Raketomety HIMARS těmito problémy netrpí, ovšem podle odborníků i ony, pokud by došlo k poškození, by musely být přepraveny mimo Ukrajinu k opravě. Konkrétně méně než polovina německých houfnic PzH2000 je v jakémkoliv okamžiku provozuschopná, protože se musejí opravovat v Litvě, která je od Ukrajiny vzdálená skoro 1,5 tisíce kilometrů. 

Protože Ukrajina dostala k dispozici pouze omezený počet těchto systémů, jejich nepřítomnost na frontě by spolu s dalšími faktory, jako je počasí, mohla zpomalit postup Kyjeva, uvedli představitelé NATO. Jiní spojenci, například USA a Velká Británie, servisují zbraně, které darovali Ukrajině, v Polsku, poblíž ukrajinských hranic.

To, že ve většině případů kvůli intenzivnímu používání zbraní je nutný častý servis a opravy., je podle německých zdrojů z důvodu, že ukrajinské jednotky střílejí z houfnic PzH2000 tak často – několikanásobně překračují doporučený limit přibližně 100 výstřelů denně – že se hlavně mohou přehřívat a deformovat.

Jeden ukrajinský dělostřelec řekl, že podle jeho zkušeností se ruská technika opravuje snáze, protože postrádá takovou úroveň elektroniky a inteligentních technologií, které činí západní dělostřelectvo efektivnějším. „Na sovětském elektronickém vybavení jsem měl baterky a žárovky. Tady je všechno napojeno na počítačový systém.“ Podle něho dokáží jednotky na frontě opravit jen 10-15 % závad. A Ukrajina nemá ani náhradní díly. Problémem bývá i výcvik, některé části houfnic se mají vyjmout každé dva dny a vyčistit. Ovšem ne vždy se to děje a součástky jsou pak nevratně poškozeny korozí. Výcvik dělostřeleckých důstojníků probíhá v Německu. Ovšem zatímco německý dělostřelec se učí 4 měsíce, ukrajinský má jen 40 dní.

Německo také zřídilo online podporu pro dělostřelecké posádky, které se mohou spojit s odborníky z armády a s výrobci zbraní a řešit technické problémy na bojišti. Kromě toho, Němci také chtěli zřídit servisní centrum v Polsku. To ale polská vláda zamítla a místo toho požadovala, aby technické know-how Němci předali Polákům. To ovšem německý výrobce odmítl. Místo toho se Němci obrátili na Slovensko a podle Wall Street Journalu tam servisní centrum začne fungovat na konci roku. Německo samotné přitom má jen méně než sto houfnic PzH2000. A už teď má velké obtíže s objednávkami náhradních dílů jak pro sebe, tak pro zbraně zaslané na Ukrajinu.