Zdeněk Zbořil byl prý 17. listopadu 1989 na Albertově. Potom se zúčastnil zakládání Občanského fóra v Činoherním klubu. V komentáři uveřejněném na serveru První zprávy.cz podotkl, že právě tam mu došla jedna věc.

„Snad právě tam, během zkoumání kdo tam může nebo nemůže být přítomen a během vybírání ‚osobností‘, které mohly vstoupit na jeviště, kde jim dal rozhřešení a požehnání Václav Havel, mne poprvé napadlo, že se hraje nějaká hra, drama, komedie nebo tragikomedie, která nemusí být doopravdy. Když se, dokonce už v těchto dnech, objevil populární a vlezlý název ‚sametová revoluce‘, začal se tento nápad proměňovat v přesvědčení. Konečně mi hlavu rozsvítil hned v lednu 1990 kolega Kotík, který se vyznal v scénickém svícení u filmu a divadla. A varoval mne slovy ‚samet pohlcuje lesk!‘ Mohu se mýlit, ale vzpomínám si, že snad  první, kdo opatrně varoval před velkými slovy, byl Petr Pithart, už jako předseda české vlády, který se obával nadužívání slova revoluce,“ napsal Zbořil.

• Celý komentář naleznete zde

Už Petr Pithart říkal, že šlo o dohodnuté předání moci, ale podle Zbořila dodnes nevíme, co přesně bylo slíbeno za to, že bude moc předána hladce. Kdo tuto dohodu garantoval? Bylo domluveno, že někdo bude mít lepší startovní podmínky v privatizaci? Bylo také stanoveno, který z komunistů zůstane na svém místě a který bude muset padnout? To jsou otázky, na které dodnes neznáme jasné odpovědi, ale znát bychom je měli. Tak to alespoň vidí Zbořil.

Kdybychom na tyto otázky znali odpověď, možná bychom přišlo na to, že tam někde na konci roku 1989 byl položen základ dnešním výhružkám oběšením, na které došlo při demonstraci na Václavském náměstí v tomto týdnu. Šibenicí se hrozilo na demonstraci namířené proti Andreji Babišovi (ANO) a Zbořil toto jednání jednoznačně odsoudil.