Dimun se ve svém komentáři na webu Česká justice zamýšlí nad náhlým přijetím nálezu o změně volebního zákona, které přichází osm měsíců před parlamentními volbami. „Volební nález Ústavního soudu (ÚS) lze definovat několika čísly. Tak třeba 48 představuje počet minut, které podle svého včerejšího vyjádření na tiskové konferenci ÚS potřeboval pan profesor Filip k tomu, aby sepsal nová pravidla voleb do Poslanecké sněmovny v duchu nálezu,“ píše Dimun, že podle Filipa bude moci být přijetí nové legislativy rychlé.

Na sepsání návrhu ovšem potřeboval tři roky, což je podle Dimuna 1 604 160 minut. „To je počet minut, které uplynuly od doby, kdy návrh senátorů na ÚS doputoval do chvíle, než pan profesor svůj návrh nálezu předložil plénu ÚS,“ diví se Dimun.

„23 040 zase představuje minuty, které měly uplynout od doby, kdy pan profesor Filip začal psát text svého návrhu do jeho předložení plénu. Podle zdrojů České justice totiž měl pan profesor Filip kolegům soudcům sdělit, že sepisovat samotný text návrhu nálezu začal až letos 3. ledna, kdy to pak vzal doslova na jeden zátah,“ končí s řečí čísel Dimun.

Takové časově paradoxy jsou pak prý dány tím, že profesor Filip ve věci dlouhodobě bádal, aby byl nález v co nejlepší formě. „Kolegiální, občasná zvědavost jiných soudců ohledně toho, jak na tom s věcí je, v průběhu léta minulého roku přerostla v již nervózní zájem o to, kdy už to konečně předloží. Podle vyjádření generálního sekretáře ÚS Vladimíra Göttingera pro Českou justici se měl opakovaně profesora Filipa na termín předložení návrhu rozhodnutí dotazovat od května minulého roku i předseda ÚS Rychetský,“ vzpomíná Dimun na nervozitu, zda se na nálezu stále pracuje.

„Na oslavě svých 70. narozenin v listopadu minulého roku pak měl Filip slíbit, že návrh předloží do Vánoc. Tak aby si jej mohli soudci v klidu nastudovat. Nestalo se, a téma se tak dostalo na program lednových plén ÚS. Tlak očividně zafungoval a profesor Filip v druhém lednovém týdnu předložil svůj návrh,“ pokračuje v časové ose Dimun.  

Od ostatních soudců pak podle Dimuna měla zaznít jak kritika dlouhé přípravy, tak odůvodnění návrhu, kdy v něm jsou citovány údajně nesouvisející a archaické úpravy volebních systémů. „Proto minulý týden v pátek profesor Filip předložil revidovanou verzi návrhu, v pondělí pak některým soudcům ještě verzi další. Tento týden se nakonec plénum přiklonilo ke kompromisu, který ponechává současné volební kraje. Mezi soudci převládl názor, že bude dobře, aby k debatě o změnách toho měli politici i s ohledem na čas méně,“ dovysvětlil celý proces s přijetím nálezu Dimun.

Na celé věci ho pak zaráží hlavně to, že příprava trvala celé roky, ačkoliv samotné sepsání tak důležitého zákona pak proběhlo v rámci pár týdnů. „To se podle Filipa i Rychetského dá vysvětlit právě tím, že Filipovi vyhovuje styl bádání a pak rychlého zpracování pod tlakem. Sám Rychetský pak na stejné tiskovce dodal, že Filip je perfekcionista a chtěl mít z nálezu dokonalé dílo,“ snaží se to pochopit Dimun.

„To je samozřejmě chvályhodné, zvláště u tak klíčové věci. A jistě má pravdu i pan profesor Filip, který ohledně výhrady krátkého času pro politiky na reakci prohlásil, že se to zvládnout dá, když se to, jak zavzpomínal, dalo zvládnout i tenkrát, v těch devadesátkách,“ pokračuje Dimun.

Jenže právě srovnání s 90. léty je podle něj zavádějící, protože dnes je legislativní proces o mnoho složitější. „Tehdy byla demokracie jaksi řízená a podmínky stále revoluční. Některé věci šlo prohnat legislativním procesem díky osobnímu vlivu a vahou autority tehdejších politických vůdců. Prostě byla jiná doba a dnešní legislativní proces, ale i způsob politické a veřejné debaty se s ní nedá srovnat. V mnohém želbohu, v mnohém ale naopak bohudíky,“ není si Dimun jistý, že se dá legislativa do voleb připravit, navíc v časech pandemie koronaviru.

Proto je podle Dimuna načasování přijetí nálezu nešťastné. „Je samozřejmě super, je-li jakékoliv rozhodnutí soudu, nejen ústavního, perfektní a dokonalé. Zároveň ovšem platí, že práva musejí jít. Čas hraje v rozhodování soudů klíčovou roli a opožděné rozhodnutí pak často může problém spíše násobit než řešit,“ říká Dimun.

Zároveň ale brání profesora Filipa, který v minulých letech měl i mnoho jiné práce než jen nález o volebním zákonu. „Z údajů, které České justici poskytl generální sekretář ÚS Göttinger, vyplývá, že pan profesor Filip není žádný lenoch, jak o něm svého času prohlásila hlava našeho státu. V letech 2018–2020 připravil návrhy rozhodnutí u celkem 1 041 věcí, přičemž přibližně dvojnásobné množství věcí musel projednat a rozhodnout v rámci agendy senátu. Na přípravu aktuálního rozhodnutí měl pak vyčerpat svoji řádnou dovolenou, aby mohl na návrhu rozhodnutí nepřetržitě pracovat i doma. A v rámci příprav měl pořídit 19 000 stran poznámkového aparátu, z nějž při přípravě nálezu vycházel,“ chválí práci ústavního soudce Dimun.

Přesto si neodpouští popíchnutí, že je někdy lepší přijít s ne tak dokonalým nálezem, ale přijít s ním včas. „Je to už nějaký ten pátek, co byl u kárného senátu soudce z ústeckého okresního soudu. Jeho rozhodnutí podle vedení soudu i soudů vyšších instancí byla odborně vynikající a vždy v přezkumu obstála. Bohužel pokud se k účastníkům, případně odvolacímu soudu ovšem dostala včas. Pan soudce si totiž s vyhotovením rozhodnutí dával hodně záležet, piplal je k dokonalosti, až vedení soudu došla trpělivost a podalo kárnou žalobu. Jak to pak shrnul kárný žalobce: my potřebujeme raději 80% rozsudek ve lhůtě, než 150% vědecké dílo po lhůtě,“ přidal srovnání Dimun.