Ve středu byl uzavřen další kontrakt. Česká armáda dostane 246 nových bojových vozidel pěchoty CV90. Kontrakt se švédským výrobcem je zhruba za 59,7 miliardy korun.

„Státy Severoatlantické aliance se ještě před ruskou invazí v loňském roce na Ukrajinu rozhodly, že by měly dávat na obranu 2 % HDP. Některé země, nejen USA, ale i Řecko, Polsko, pobaltské státy už tuto částku dávaly, některé ne. Mezi nimi bylo i Česko a Německo. Mezitím přišla válka na Ukrajině, Rusko napadlo zcela bezostyšně Ukrajinu,“ předesílá Libor Rouček ve svém dnešním komentáři. „Nyní se závazek krok za krokem naplňuje. Je v našem zájmu mít zajištěnou jak svoji obranu, tak našich spojenců v Severoatlantické alianci. Je to naprosto normální, dělají to všechny státy. Některé jako Polsko už vydávají na obranu 4 % HDP. Nakupují stovky tanků, v Jižní Koreji nakupují stíhačky, vrtulníky ve Spojených státech,“ podotkl. 

Jak Rouček dodává, bohužel „mírová dividenda, která tady byla po pádu SSSR, po pádu železné opony v 90. letech a na počátku 21. století, kdy se mohlo dávat víc peněz na jiné účely, než je obrana, ruskou agresí padla“. Ve všech státech EU začali zbrojit. „Je to největší kontrakt, jaký v historii české armády zatím byl, ale jak ty počty, tak cena a vše zatím odpovídá naší potřebě,“ zmínil Rouček.

Další peníze by měly jít do vědy, výzkumu a zdravotnictví

Rouček ovšem upozorňuje, že by se však česká vláda, současná i jakákoli budoucí, měla také zavázat, že bude dávat stejný podíl HDP jako ostatní vyspělé země i do vzdělávání, vědy a výzkumu, zdravotnictví či do důchodů. „To je další věc samozřejmě, po zkušenostech, které jsme jako Češi a Slováci udělali i po roce 1968, potřebujeme mít zajištěnou svoji obranu. Pokud si chceme udržet svobodu, obranu a náš způsob života,“ říká Rouček.  „Vydávat 2 % HDP na obranu vidím jako naprosto v pořádku. Co už v pořádku nevidím je to, že Německo, Švédsko atd. vydávají na školství, vzdělávání, výzkum, důchody v poměru ke svému HDP více, než dáváme my. Představoval bych si, abychom dávali 2 % HDP na obranu, ale také že budeme více vydávat na školství, zdravotnictví atd.“ připomněl.

„Obranyschopnost každého národa se nedá měřit jen počtem tanků, vrtulníků nebo bojových vozidel, ale také vzdělaností a vyspělostí daného národa. Vidíme, jaké jsou u nás možnosti mladých lidí, kteří se hlásí na střední školy; někteří se na ně vůbec nedostanou. Těžce zaostáváme, a je to chyba. Vedle zabezpečení své obrany, je důležité dát také více v poměru ke svému HDP na vědu, výzkum a zdravotnictví. Tohle bych naší vládě vyčítal, že toto dostatečně nedělá,“ dodal Rouček.  

Rouček se vrátil z návštěvy Berlína

Doktor Libor Rouček se vrátil ve čtvrtek z Berlína. „Německá sociální demokracie, nejstarší politická strana na evropském kontinentu, si připomínala 160 let od svého vzniku. Setkal jsem se tam samozřejmě se svými kolegy, se svým kamarádem, bývalý předsedou Evropského parlamentu a před pár lety kandidátem na kancléře Martinem Schulzem. Mimochodem, příští týden přijede do Prahy předsedkyně německé SPD Saskia Eskenová, která samozřejmě podpoří takto snahy ČSSD o návrat do parlamentní politiky, ale také z důvodu, že uplynulo 90 let od doby, kdy po nástupu fašismu a Hitlera v Německu vlastně přesunuli sociální demokraté své sídlo do Prahy. To je také událost, kterou si tady připomeneme,“ poznamenal Rouček. 

V Německu diskutují tzv. zákon o topení

V Německu se tento týden diskutoval hlavně tzv. zákon o topení. „Především Zelení se snaží do budoucna odbourat všechna topná zařízení, která vypouštějí CO2, ať je to na uhlí nebo na plyn. To je velká debata v Německu. Mnozí, hlavně ze sociálně slabších rodin, se obávají toho, že na to nebudou mít. Tohle téma dominovalo ve vnitroněmecké politice tento týden. Jinak dominovalo téma války na Ukrajině. Bohužel, ta nás ještě bude dlouho zaměstnávat, do doby, než válka skončí.“

I Rouček připouští, že by mohli Němci trochu zpomalit. „Cíl přejít na bezemisní zdroje je naprosto správný. Ale je otázka rychlosti a sociální únosnosti. V Německu Zelení, konkrétně ministr hospodářství Habeck, který je pod tvrdou kritikou dokonce nejen z řad opozice, ale i zahraničních partnerů, naprosto přehlíží sociální dopady. V Německu se jedná o starší lidi nebo o důchodce a těm by nejraději Habeck nařídil, aby během několika let totálně přebudovali svá topení. Sedmdesátiletí nebo osmdesátiletí důchodci už nic nechtějí přebudovávat, ale chtějí hlavně dožít. Němečtí Zelení by měli zvolnit a sledovat hlavně sociální realitu. Před dvěma týdny byly volby hlavně v Brémách, němečtí Zelení začínají ztrácet. Přes své zelené brýle nevidí realitu,“ kritizuje Rouček. SPD se mezitím drží na 18 nebo 19 procentech. CDU/CSU drží stále první pozici.     

Rouček převezme Cenu Karla IV.

Na víkend jede Libor Rouček na sudetoněmecký sjezd. Z české strany je totiž předsedou tzv. Česko-německého diskusního fóra. Z Německa je tam Christian Smidt, bývalý ministr zemědělství a dopravy ve spolkové republice. V současné době působí jako vysoký představitel mezinárodního společenství pro Bosnu a Hercegovinu. „Tentokrát se krajané rozhodli, že ocení nás dva právě za společné úsilí ke zlepšování česko-německých vztahů. Česko-německé, česko-bavorské vztahy se za poslední roky neskutečně zlepšily. Budeme přebírat Cenu Karla IV., který je našim takovým společným symbolem našeho žití, spolužití i prosperity, která ve střední Evropě za jeho vlády panovala,“ uzavírá dnešní komentář Libor Rouček.