Zelenskyj poznamenal, že pokud by Rusko přistoupilo na dohodu, znamenalo by to, že je připravené jednat i o ukončení války. Ukrajina čelí četným útokům na energetickou síť. Elektřina se tak v některých oblastech dostává ke spotřebitelům pouze v určené hodiny, zbytek dne jsou bez energie.
Při své cestě po USA a Evropě, kde Zelenskyj představoval svůj „mírový plán“, nebylo o podobné dohodě ani slovo. Zelenskyj naopak požadoval silnou bezpečnostní garanci v podobě pozvání Ukrajiny do struktur NATO, rychlé dodávky zbraní, ukončení zákazu útočit na ruské území a také začlenění ukrajinských sil do struktur obrany Evropy.
Cílem Zelenského „mírového plánu“ bylo ukázat Rusku, že nemůže vyhrát. I když ale byla Zelenského cesta po USA a Evropě provázená velkým mediálním pokrytím, ukrajinský prezident domů nepřivezl ani pozvánku do NATO, ani ukončení zákazu útočení v hlubokém vnitrozemí Ruska. Jeho mise byla tedy neúspěšná.
A tak přišel Volodymyr Zelenskyj s návrhem dohody s Ruskem o vzájemném neútočení na energetické zařízení. Rusko v posledních měsících velmi často útočí na ukrajinské elektrárny. Ukrajinské síly zase útočí na rozvodny elektřiny v pohraničních oblastech Ruska a bombardují ruské rafinérie a sklady ropy.
„Jinými slovy: My neútočíme na jejich energii, oni neútočí na naši energii. Vede to ke konci horké fáze? Myslím, že ano. Protože toto je část války, která je pro nás velmi nebezpečná,“ informoval server Politico o slovech Zelenského. Ukrajina nyní čelí přicházející zimě, která se pro Ukrajince stane velmi chladnou a tmavou, pokud Rusko nepřestane eskalovat útoky na energetickou síť.
„Pokud se společně dohodneme, že strany nezaútočí na energetickou infrastrukturu, bude to znamenat deeskalaci,“ dodal Zelenskyj.
Znamená to konec války? To Zelenskyj rozhodně popřel. „To neznamená, že nepoužijí například drony proti některým našim vojenským cílům a my nezaútočíme na jejich vojenské cíle. Věřím, že jakákoli jednání budou znamenat další fázi války. To neznamená, že neexistují žádné obranné nebo útočné akce. Ale v každém případě, když jsou podniknuty diplomatické kroky, vede to ke konci horké fáze války,“ dodal.
Po zastavení útoků na energetickou síť volal i červnový „mírový summit“ ve Švýcarsku, kam byli pozváni všichni význační i méně význační politici světa. Jen Rusko ne. Spolu s Volodymyrem Zelenským se na švýcarském summitu politici z více než 80 zemí světa zavázali tlačit na Rusko u tří otázek. Zastavení útoků na energetickou a potravinovou infrastrukturu a navrácení všech válečných zajatců.
Moskva ponechala prozatím volání po dohodě bez odpovědi. Mír je možný, ale „kyjevský režim by musel uznat marnost své současné politiky, vyrovnat se s potřebou realističtějšího přístupu a pochopit základní příčiny, které vedly k pokračujícímu konfliktu,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov začátkem tohoto měsíce. Podle nezměněných požadavků Ruska se Ukrajina musí vzdát části svého území, demilitarizovat, udělit zvláštní práva rusky mluvícímu obyvatelstvu a „denacifikovat“ prostor.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Marian Kučera