Průzkum Lidových novin od agentury Median ukazuje, že část voličů Jiřího Drahoše a nevoličů přijala vítězství Miloše Zemana. Podle průzkumu totiž 54 procent lidí je s tím, že Zeman vyhrál spokojeno a pouze 37 procent spokojeno není. Ve světle těchto čísel, jak vážné je to se slovy, že je národ rozdělený, půl pro Zemana a půl pro Drahoše? Jak výsledek číst, jaká atmosféra vlastně panuje?

Společnost je rozdělená již dávno a dlouhodobě. Není to nic zvláštního, když se podíváme i do jiných zemí ve světě. Důvody rozdělení se mohou lišit, ale výsledky voleb to jen potvrzují. Nakonec v Rakousku se volby prezidenta musely opakovat, protože tam bylo podezření na manipulaci voleb. V USA se přepočítávaly hlasy. Nikomu to nepřipadá divné, že prezidentské volby v jiných zemích dopadají jen velmi těsně. Jen u nás se tzv. rozdělení společnosti používá jako klacek na Miloše Zemana. Možná jen upřesnění, že ta většina skutečně volila Miloše Zemana, kdežto menšina volila většinově „proti Miloši Zemanovi“. A nikoliv pozitivně pro Jiřího Drahoše, jak se on mylně domnívá.

Do jaké míry rozhodlo volby téma migrace? Zařadili jsme se skutečně mezi národy, které nechtějí multikulturní vstřícnou politiku? Je to definitivní? Nebo se v republice, jak tvrdí například Jiří Pehe, za několik let změní atmosféra, protože je spojená s demografickým vývojem? Tedy, že starší, tvrdě levicová generace už později nebude tolik ovlivňovat volby?

Novodobá migrace je určitě významný problém dnešní doby. Denně se s ním setkáváme, ať už z hlediska bezpečnosti či snahy o začleňování migrantů do společnosti. V té souvislosti neobstojí tvrzení, že vlastně u nás migranti nejsou. Jsme členskou zemí EU, a co se děje v jejich jiných částech se přímo dotýká i nás. Určitě nejsme xenofobní národ, jak se nás snaží někteří lidé líčit. Ostatně již dnes žije v České republice více než půl milionu cizinců z většinou nám kulturně blízkých zemí.

Nemyslím si, že by se nějak významně měnila atmosféra ve společnosti v nejbližších letech. Dnes mladí lidé budou také stárnout, získávat nové životní zkušenosti. Budou z nich rodiče dětí a jednou i důchodci.

Ale to, co by mohlo významně změnit pohled na svět, je výrazný příliv cizinců ze zemí nám kulturně významně vzdálených. A tito, pokud by se stali občany naší země, mohou při určitém počtu politicky aktivní populace skutečně změnit náš pohled na svět. To se ostatně děje již léta v bývalých koloniálních zemích Evropy, kam přichází stále více lidí z jejich bývalých kolonií. Oni jdou vlastně domů za svými rodinami a známými. A již dnes jsou zřetele hodnými menšinami pro mnohé politické strany. Možná to tak pan Pehe myslel. A skutečně i volby ovlivňují.