Exkluzivní vyjádření prezidenta republiky Miloše Zemana pro ParlamentníListy.cz:

„Zneuctění památky Winstona Churchilla je dalším důkazem hlouposti a nenávisti těch členů české společnosti, kteří sami v životě nic nedokázali.

Kdyby nebylo Winstona Churchilla, uzavřela by v roce 1940 Británie separátní mír s Německem a Češi by slovy Reinharda Heydricha neměli ve své vlasti co pohledávat.

Přál bych si, aby pachatel byl vypátrán. A ostatně zastávám názor, že blbost je trestný čin.“

Ke jménu politika, který vedl Velkou Británii ve druhé světové válce, neznámý vandal červeným sprejem dopsal, že Churchill „byl rasista“, a připojil slogan „Black Lives Matter“.

Předseda stomatologické komory Roman Šmucler překvapen nebyl. „Vůbec mě nepřekvapuje, že Churchill současným protestům vadí. Byl z jiné doby. Tvrdý, racionální, odvážný, úspěšný. Měl nepochybně spoustu chyb a kromě vyhrané války i prohrál mnoho bitev.“ A ptal se: „Pomník je postříkán, takže nejvyšší čas ho dát pryč?“

Autorky sprejerského vandalství svůj čin vysvětlily v prohlášení, které má k dispozici redakce serveru a2larm.cz.

„Posprejovaly jsme sochu Winstona Churchilla na Žižkově. Neučinily jsme tak z dlouhé chvíle nebo nutkání ničit majetek, nekritické uctívání vysokého britského státníka nám leží v žaludku už dlouhou dobu, momentálním načasováním jsme chtěly odkázat k událostem posledních dní, poukázat na jejich celosvětovou provázanost a vyjádřit solidaritu probíhajícím bojům za rovnoprávnost,“ vysvětlují autorky, co je k poničení Churchillovy sochy vedlo.

V českém prostředí je podle nich zvykem se tvářit, že se nás zahraniční události netýkají. „Rasismus ve všech svých nejrůznějších formách je zásadním problémem společnosti. Není ostudou přiznat si, že máme problém, a pokusit se ho řešit, ostudné je zavírat před ním oči,“ píší dále ve svém prohlášení.

Zmiňují například český přístup k Romům nebo uprchlíkům, který je toho živoucím důkazem. „Rasismus je způsob myšlení, který je v nás hluboce zakořeněn. Reprodukuje se v rámci institucí, vzdělávání, kultury a také skrze způsob vyprávění historie,“ podotýkají s tím, že není jejich zájmem historii přepisovat, ale konečně ji číst včetně pasáží, které jsou nepříjemné.

„Přehodnocení našeho přístupu k historii jako celku i k jejím jednotlivým událostem a reprezentantům nám může pomoci vyvázat se z kategorií, ve kterých jsme navyklí uvažovat,“ věří autorky.

Povědomí o činech Winstona Churchilla je podle nich zaměřeno na jeho úspěchy, které mu neupírají. Poukazují však i na jeho zásadní prohřešky, jako byl hladomor v Bengálsku, použití chemických zbraní proti demonstrujícím v Iráku, střílení do stávkujících horníků ve Walesu v roce 1910, nebo britské detenční tábory v Keni. Stejně také nesouhlasí s tvrzením, že jeho rasismus a antisemitismus nebyly v dobovém kontextu výjimečné.