Podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka byla tématem dnešního jednání především ekonomická témata s důrazem na investice například v dopravě nebo v lázeňství a otázka mezinárodního terorismu. Setkání se šéfem parlamentu Ázerbájdžánu předchází Zemanově návštěvě této země, která by se měla uskutečnit příští rok. Asadov má dnes také schůzku s předsedou Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD).

Zeman opakovaně zdůrazňuje důležitost ekonomické diplomacie. Své návštěvy proto směřuje do zemí, které jsou pro některé české podnikatele ekonomicky zajímavé. V listopadu tak byl například v Kazachstánu a Tádžikistánu, v říjnu navštívil Čínu. Příští rok se chystá do Ázerbájdžánu a do Česka by mohl přicestovat uzbecký prezident Islam Karimov.

Za svůj postoj je Zeman kritizován řadou politiků a nevládními organizacemi, kterým chybí tradiční důraz české diplomacie na lidská práva. Poukazují především na to, že Zeman se zaměřuje na země s autoritářskými režimy.

Ke kritice se připojili senátoři

Ke kritice se připojili také senátoři ze senátorských klubů KDU-ČSL a nezávislí a Starostové a nezávislí, kteří požadovali, aby Zeman v Senátu vysvětlil své výroky a chování z poslední doby. Výzvu ale Senát odmítl. Předsedové klubů Petr Šilar a Jan Horník mu proto poslali dopis, ve kterém Zemana vyzývají k tomu, aby "dbal na dlouhou tradici prosazování lidských práv v zahraniční politice", respektoval postavení Česka v EU a NATO, hovořil na zahraničních cestách mateřštinou a "byl takovým prezidentem, na jakého mohou být hrdí všichni občané České republiky bez rozdílu politického přesvědčení".

Zeman a jeho okolí svou politiku opakovaně hájí. Podle ředitele zahraničního odboru Pražského hradu Hynka Kmoníčka je potřeba silné ekonomické pozice, aby mohlo Česko více ovlivnit dodržování lidských práv v daných zemích. O lidských právech podle něj Zeman opakovaně mluví se zástupci občanských společností daných zemí.

Kontakty Česka s autoritářským režimem prezidenta Ilhama Alijeva v minulosti zkritizovali příslušníci ázerbájdžánského disentu. Odpůrce režimu a spisovatel Emin Milli nedávno ČTK řekl, že Ázerbájdžán se stává "naprosto totalitní zemí", ale evropská veřejnost i politici jsou na tento nový vývoj naprosto nepřipraveni. V Ázerbájdžánu je podle něj velké množství ropy a plynu, evropští politici proto mlčí o porušování lidských práv a demokracie.