Veselovský v úvodu připomněl inaugurační Zemanův projev, ve kterém se zavazoval, že bude prezidentem všech občanů. Nicméně první otázka se týkala aktuální situace, když se ptal Jiřího Dienstbiera, s čím jde na Pražský hrad.  „Očekávám neformální debatu o prioritách v rezortu, který mám převzít.“ Téma odmítnutí některého z ministrů Jiří Dienstbier před dnešní schůzkou vůbec nepředpokládal.

Vznik Sobotkovy vlády podle něj mohl Zeman uspíšit. „Po prezidentově snaze změnit poměry v ČSSD se to zbytečně protahovalo. Premiér mohl být jmenován už v polovině prosince,“ myslí si Dienstbier, jehož má hlava státu zítra jmenovat ministrem pro lidská práva a rovné příležitosti.

Podle Dienstbiera se Zeman sám dohnal do kouta, když vyslovoval námitky a pochybnosti o navrhovaných ministrech. Protože prý nenašel žádnou ústavní možnost, jak nejmenovat některé kandidáty, nyní navzdory svým předchozím vyjádřením je stejně musí jmenovat.

Dienstbier je také přesvědčen, že Zeman neplní svůj slib z inauguračního projevu, že bude spojovat. „To se domnívám, že v tomto nesplnil svůj slib. Miloš Zeman spíše polarizuje,“ uvedl budoucí ministr. Na otázku, zda je Zeman dobrý prezident, řekl, že dobrý prezident spíše spojuje, a to on nedělá. Zeman podle něj také celé věci ubližuje, protože má malou úctu k ústavním pořádkům.

Mynář je s prezidentováním Miloše Zemana spokojen

Na stejnou otázku Martina Veselovského odpovídal v Radiožurnálu také hradní kancléř Vratislav Mynář. „Plní své předvolební sliby a pro mě jako pro občana je dobrý prezident,“ řekl. Podle něj jsou Zemanovy požadavky na odbornost ministrů spíše pozitivním jednáním prezidenta, které situaci ve veřejnosti vyjasňuje. „Z mého pohledu prezident žádné obstrukce nedělal,“ řekl Mynář k prezidentově roli při sestavování Sobotkova kabinetu.

Žádný jiný prezident nebyl pod takovým tlakem médií

Dalším hostem ve speciálu Radiožurnálu byl makroekonom Jaroslav Šulc. „Já znám pana prezidenta 48 let. Jsme spolužáci a dlouhá léta jsme spolu i spolupracovali,“ řekl hned v úvodu. „ Na otázku, jaký je prezident, říkám: Žádný polistopadový prezident nebyl pod tak systematickou palbou médií. Já ho obdivuji, jeho asertivitu a odolnost. Já už bych bouchl do stolu a řekl bych: Běžte se naučit slušnosti!“

Šulc zvolení Zemana prezidentem uvítal. Podle něj je nanejvýš kompetentní osobou, a to pro svou průpravu. Prošel všemi možnými vysokými politickými funkcemi a z toho se také odvíjí to, že není pasivním hráčem. „Není to kladeč věnců,“ použil Jaroslav Šulc oblíbený obrat.

Zeman však podle něj podcenil kampaň, kterou proti němu po volbách povedou lidé zleva doprava. Připomněl jakousi debatu v Goethe-Institutu, kde se po Zemanově zvolení sešli lidé, aby analyzovali důvody, proč Zeman uspěl. Mezi debatujícími byli například politolog Pehe, politoložka Dvořáková a komentátor Mitrofanov. Podle Šulce to byla panychida za nezvolení Schwarzenberga. Až přítomní diváci prý museli upozornit diskutující, proč tam jsou.

Pospíšil si myslí, že Zeman pohrdá právem

Do studia byli pozvaní i další hosté. Bývalý ministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil měl říci, za co by prezidenta pochválil. Tím však byl jeho kritik zaskočen. „Jako právník spíš vnímám, jak například otáčí Ústavu a právní předpisy. Pochválil bych ho za to, že podepsal doprovodné zákony k občanskému zákoníku.“ I vztahy k EU Zeman podle Pospíšila urovnal. Výběr ústavních soudců také podle něj nevyvolal žádné velké emoce. Vybral odborně respektované osobnosti.

Jiří Pospíšil zopakoval, že považuje za smrtící, jak si Zeman vykládá Ústavu, nebo jak zachází s pravomocemi. Například, že nechce jmenovat profesory. „Já to považuji za pohrdání právem,“ uvedl.

Jaroslav Šulc k problému s rektory řekl: „Pan prezident je tak trošku plebejec a nemyslím to hanlivě. Dělá to tak, jak si to myslí. Pokud mu Ústava vysloveně něco nenařizuje, pak to udělá podle svého,“ uvedl a přiznal, že ve věci profesora Martina C. Putny byl s prezidentem zajedno.

Zeman své sliby plní

Mezi příznivce Miloše Zemana patřil další host pořadu, a to náměstek hejtmana Pardubického kraje Jaromír Dušek. Ten je zároveň členem SPOZ. Spolu s ním byl ve studiu podnikatel Radim Jančura.

„Jsem rozhodně spokojenější než za prezidentování jeho předchůdce. Celou dobu své volební kampaně hlásal, že k prosperitě se nejde proškrtat,“ uvedl Dušek jako příklad kladné změny v politice. „První přímo zvolený prezident se nemůže chovat jako jeho předchůdci Václav Havel nebo Václav Klaus,“ uvedl Dušek s tím, že jeho mandát je mnohem silnější než mandát kteréhokoli poslance nebo senátora a vysvětluje tak také jeho snahu aktivně zasahovat do politiky.

Zeman podle něj přispěl k odchodu Nečasovy vlády a Rusnok už tak mohl nastartovat ekonomiku novými stimuly. Zeman podle Duška vnesl do politiky nového ducha, a tím plní své předvolební sliby.

Zeman si začal uzurpovat moc

Radim Jančura ale s Duškem nesouhlasil. Sám sice přiznal, že v prvním kole dal hlas Zemanovi, ale pak se přiklonil k Schwarzenbergovi. „Mě zklamal, já jsem ho měl rád, že uměl pojmenovat věci pravým jménem. Jenomže si tu politiku začal uzurpovat a dělal to násilným způsobem, a to se mi na něm nelíbilo,“ řekl Jančura. Dál kritizoval Zemana s tvrzením, že není jazykově vybaven a rovněž má omezené fyzické schopnosti. To podle něj znemožňuje, aby udělal více ze svých plánů podpořit podnikatele a proexportní politiku.

Jaromír Dušek pak kritizoval média, protože ona spíš rozdělují veřejnost, a ne Zeman. „Atmosféru a veřejné mínění ovlivňují média a tady je podle mě na místě otázka, kdo polarizuje společnost, jestli ten, kdo má vliv na média, nebo ten, kdo jej nemá,“ a naznačil, že více vlivu než prezident mají třeba podnikatelé nebo umělci.

Společnost je už roky rozdělená, Zeman ji bude sjednocovat dlouho

V závěru pořadu První rok prezidenta s moderátorem Veselovským bilancovali novináři Kateřina Šafaříková a Štěpán Kotrba.

„Žijeme v rozdělené společnosti, kterou jsme si během dvaceti let rozdělili na dva tábory. Prezidentská volba byla vyvrcholením tohoto procesu a po takové kampani ani není možné společnost sjednocovat,“ uvedl Kotrba, redaktor internetového serveru Britské listy.

Kotrba následně hájil i prezidentovo chování ve vztahu k ČSSD. Spory mezi Bohuslavem Sobotkou a Michalem Haškem, které tu byly již před Zemanovým zvolením, podle něj vyvolaly u prezidenta nutnost nějak si vyjasnit svůj vztah ke straně, se kterou je veřejností jako její bývalý předseda spojován.

Této logice prý odpovídala i slavná povolební „lánská schůzka“. „Nevidím nic špatného na tom, že se ta schůzka odehrála. Vidím ale spoustu špatného na tom, že ji někdo zatloukl jako malý kluk,“ uvedl k tomu Kotrba.

Kateřina Šafaříková z Lidových novin zmínila zejména své zklamání z chování prezidenta v zahraniční politice. „Miloš Zeman v kampani říkal, jaký je velký Evropan. Při rozkladu Nečasovy vlády a jmenování vlády mu blízké měl téměř absolutní moc, kterou i využíval, ale v zahraniční politice ten nekonečný prostor nijak nevyužil,“ vytkla mu. Podle ní by se nyní mohl prezident angažovat například v událostech na Ukrajině.

Kotrba zareagoval slovy o „celebritální diplomacii“, jejímž příkladem bylo například vyvěšení vlajky EU. Zeman se ale podle něj angažuje například v ekonomické diplomacii, která je nezbytným předpokladem pro to, aby se s námi vůbec někdo ve světě bavil. A všichni investoři podle něj vědí, že zajímavé příležitosti jsou právě v postsovětském světě.

Kotrba zdůraznil, že díky přímé volbě má prezident republiky poprvé v historii silnější mandát než celá vládní koalice. V tom případě je subjektem politiky, který do ní promítá svůj vlastní názor.

Závěrem ještě Kotrba zdůraznil, že rozeštvanou společnost nelze sjednotit ihned, bude to od prezidenta Zemana nejspíš vyžadovat celé pětileté období.

Prezident si podle Kotrby je vědom síly svého ústavního mandátu a podle toho se i chová. Silný prezident by podle Kotrby mohl posílit i vládu. Jako příklad uvedl prohlášení na sjezdu ČSSD, že si přeje její volební vítězství. Jeho bývalá strana však prý možnosti spojenectví s přímo voleným prezidentem evidentně nepochopila.