Materiál se podle něj také dostatečně neprojednal s obcemi.

V plánu se počítá s penězi na vodní díla Šanov, Senomaty, Kryry, Vlachovice, Heřminovy a Skalička. „V podstatě se tam žádné nové nádrže nepřipravují, což mi přijde ve vztahu k očekávané klimatické změně jako málo ambiciózní, nicméně oceňuju, že tam tyto investice jsou plánované,“ uvedl Pýcha.

Na propojování vodárenských soustav by se mělo podle plánu od roku 2030 dát 30 miliard korun. Na propojování vodohospodářských soustav by pak mělo od roku 2030 jít 20 miliard korun. „Zahájení až v roce 2030 je strašně daleko, tyto věci by měly být realizované dřív. Je tam zmíněná i modernizace závlahových soustav, což by měla být velká priorita – budeme potřebovat budování páteřních infrastruktur, na které se potom zemědělec napojí a bude brát vodu na závlahy,“ dodal Pýcha.

Kritizoval, že plán nepočítá s přípravou infrastruktury na digitalizaci zemědělství. Chybí mu také akcent na zemědělský výzkum. Zemědělci by měli v budoucnu snížit používání pesticidů, náhrada by podle něj měla být na biologické bázi. Tyto přípravky na ochranu rostlin je ale podle něj třeba najít. „Výzkum se bude zabývat těmito věcmi, včetně výzkumu genetické editace a tvorby nových plodin,“ dodal.

Šebek řekl, že celý plán je jenom marketingovým tahem. „Aby se v tom každý našel, v každé vesnici,“ řekl. Navíc plán podle něj nebyl dostatečně projednaný s obcemi. „Asi si počkáme, jak se dojde k naplnění, a hlavně, kde se na to vezmou peníze,“ podotkl.

Plán u Ministerstva zemědělství počítá s 365,6 miliardy korun, které tvoří 4,6 procenta celkového finančního objemu. Desítky miliard by mělo ministerstvo prostřednictvím dotací poskytnout na boj s nákazami hospodářských zvířat (44,8 miliardy), zlepšení podmínek chovu (38,4 miliardy) nebo podporu zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství a potravinářského průmyslu (26,9 miliardy).