Zemřel Vladimír Kapal. Nahlédli jsme do dokumentů, jimiž se bránil

31.10.2024 20:44 | Analýza

Po několika měsících boje s těžkou nemocí zemřel šéfredaktor Svobodného rádia Vladimír Kapal. Novinář, kterému společně s bývalým místopředsedou KSČM Josefem Skálou soud uložil trest odnětí svobody na osm měsíců s podmíněným odkladem na osmnáct měsíců za popírání válečného zločinu, jehož se měli dopustit v roce 2020 během debaty o masakru polských zajatců v Katyni, podle partnerky Soni Zikmundové bojoval o život po těžké mozkové mrtvici, kterou měl podle ní utrpět právě v důsledku stíhání své osoby. „Bolestně prožíval, že je obětí justičních praktik nechvalně známých z dřívějšího režimu,“ uvedla dříve Zikmundová.

Zemřel Vladimír Kapal. Nahlédli jsme do dokumentů, jimiž se bránil
Foto: Repro YouTube @spoleksvobodneradio3681
Popisek: Šéfredaktor Svobodného rádia Vladimír Kapal a bývalý místopředseda KSČM Josef Skála

Anketa

Směřuje náš stát správným směrem?

1%
98%
hlasovalo: 10903 lidí
Šéfredaktor Svobodného rádia Vladimír Kapal podle partnerky Soni Zikmundové skončil v bezvědomí na jednotce intenzivní péče po těžké mrtvici před několika měsíci poté, co měl trpět „mučivými depresemi z kriminalizace novinářské práce“.

Zikmundová, která na vážný stav svého partnera během jeho boje o život několikrát upozorňovala skrze otevřené dopisy Soudcovské unii ČR, ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS), ombudsmanovi Stanislavu Křečkovi či českému prezidentovi Petru Pavlovi, tvrdí, že Kapalův vážný zdravotní stav byl důsledkem „neodpovědného jednání naší justice a dalších státních orgánů“ v rámci soudního procesu, jemuž Kapal čelil kvůli projevům, jež zazněly v jím moderovaném diskusním pořadu o masakru v Katyni v červenci roku 2020.

V pořadu se Kapal ke katyňskému masakru, během nějž sovětská NKVD podle převládající interpretace povraždila tisíce polských důstojníků, vyjádřil s tím, že „to je všechno trošičku jinak, než se nám snaží v současné době namluvit“. V průběhu diskuse s amatérským historikem Jurajem Václavíkem, jenž v diskusi hovořil pod pseudonymem Jiří Šifrín, a komunistickým politikem Josefem Skálou též zaznělo zpochybnění, že katyňský masakr spáchali Sověti. Skála například dle ČTK tvrdil, že na vytváření nacistické legendy o NKVD od počátku spolupracovala exilová polská vláda a že tuto verzi zrežíroval nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels. Exhumaci tisíců těl z hromadných hrobů pak označil za „údajnou“.

Za tvrzení, že vyvraždění polských zajatců v Katyni je příběh „vykonstruovaný nacisty“, následně Obvodní soud pro Prahu 7 vydal trestní příkaz, kterým uložil trojici diskutérů za popírání genocidia osmiměsíční tresty s podmíněným odkladem na osmnáct měsíců a spolku, provozujícímu webové stránky, na nichž Svobodné rádio vysílalo, peněžitý trest ve výši 30 tisíc korun. Lhůta podmíněného odkladu uplyne za 36 dní.

Proti příkazu všichni tři obžalovaní v roce 2022 podali odpor, a namísto řešení formou trestního příkazu tak věc přešla k hlavnímu líčení, načež v březnu 2023 Obvodní soud pro Prahu 7 bývalého místopředsedu KSČM Josefa Skálu, Juraje Václavíka a Vladimíra Kapala za popírání válečného zločinu potrestal osmiměsíční podmínkou se zkušební dobou na pět let.

Všichni tři obvinění odmítli, že by válečný zločin popírali. Následný odvolací soud sice potvrdil osmiměsíční tresty odnětí ssvobody, avšak zkrátil zkušební dobu, a to z pěti let na 1,5 roku.

Následně v letošním roce dovolání všech odsouzených odmítl Nejvyšší soud. Podle něj totiž daný čin vybočil z rámce běžných projevů, jejichž cílem je nalezení pravdy o historických událostech. ČTK podotkla, že se podle mínění Nejvyššího soudu trojice obžalovaných snažila „rehabilitovat komunistický režim a jeho zločiny v době stalinismu“. „Společenská škodlivost jednání obviněných je o to vyšší v dnešní době, když za poslední roky se výrazně zvyšuje míra rozšiřování dezinformací, jimiž se podporuje a prohlubuje nedůvěra v demokratický právní stát,“ zaznělo v rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Kapal společně se spolkem Svobodné rádio a Skálou v červnu poté podali proti rozsudku tvrdícímu, že se dopustil popírání válečného zločinu, ústavní stížnost.

Novinář žádal o možnost stanoviska a závěry znalců konfrontovat

V ústavní stížnosti Kapal v červnu letošního roku argumentoval tím, že došlo k narušení jeho ústavního práva na spravedlivý proces, jelikož soud prvního stupně ve svém rozsudku uvedl, že „prováděl dokazování předložením a čtením vyjádření odborníků z historických oborů a institucí ke stavbě a obsahu pořadu“ například skrze posudek historika Jiřího Vykoukala, avšak nebylo možné vést ohledně daných názorů polemiku. „Ačkoliv jsem se spolu s dalšími spoluobžalovanými snažil o vyslechnutí doc. Vykoukala, tato žádost byla zamítnuta, a neměl jsem tak možnost s doc. Vykoukalem vést polemiku nad skutečnostmi, o které svůj názor opírá,“ podotkl Kapal.

„Opakované zamítnutí mých návrhů na výslech expertů ze strany prvostupňového soudu, který se ve svém rozhodnutí z velké části opírá právě o jejich stanoviska, považuji za závažné porušení zásady rovnosti stran a práva na obhajobu. Soudní proces, zejména trestní řízení, musí být vždy založen na nejvyšší možné míře férovosti a rovnosti všech účastníků. Tato rovnost zahrnuje i mé právo na obhajobu a předkládání důkazů včetně možnosti konfrontovat stanoviska a závěry znalců s mými vlastními argumenty a důkazy,“ dodal v rámci své ústavní stížnosti.

Novinář zdůraznil, že k objasnění případných nejasností a pochybností, které mohou mít klíčový význam pro úvahy soudu o vině a následném rozhodnutí o trestu, je podle jeho názoru možné jedině za podmínek, kdy mu a ostatním spoluobžalovaným „bude poskytnuta možnost aktivně se bránit“.

„Pokud soud opakovaně odmítá mé návrhy na výslechy expertů, dochází tím k porušení několika dalších základních principů trestního řízení, například nezávislosti soudu při posuzování důkazů a zásady volného hodnocení důkazů. Tuto zásadu soudy v napadených rozhodnutích opakovaně zdůrazňovaly jako neprůstřelný argument pro zamítnutí důkazů navrhovaných obhajobou. Tento argument se však v kontextu výše uvedeného jeví minimálně jako ironický, ne-li přímo absurdní,“ vyjádřil se.

„Absence možnosti vyslechnout experty, na jejichž stanoviska se soud při svém rozhodování opírá, podkopává důvěru v soudní proces jako celek. Rovnost stran a právo na obhajobu nejsou jen formálními požadavky, ale základními principy spravedlivého procesu, které mají zaručit, že rozhodnutí soudu bude založeno na kompletní a nezkreslené analýze všech dostupných důkazů. Bez možnosti aktivní obhajoby nelze zaručit, že všechny relevantní informace byly zohledněny, což může vést k nesprávným a nespravedlivým závěrům o vině a trestu,“ doplnil ve své ústavní stížnosti.

„Jsem stíhán za názor vyslovený na historické téma,“ upozorňoval Skála

Skála se ve svém vyjádření pro ParlamentníListy.cz odkázal na dodatek k odvolání z počátku loňského června, v němž uvádí, že v inkriminovaném pořadu katyňský masakr svými vyjádřeními „nepopíral ani v nejmenším“. „Postupoval jsem v plném souladu s posláním historické vědy, tedy rozvíjet dosavadní závěry o nová zjištění, i svými právy zakotvenými v ústavě, Listině základních práv a svobod i mezinárodními závazky ČR. Mé argumenty si nenárokovaly patent na rozum či nezpochybnitelnou pravdu, což jsem zdůraznil už v prvních minutách relace. Budou-li věrohodně vyvráceny, přiznám svůj omyl veřejně a bez sebemenších zábran,“ reagoval tehdy. Cílem pořadu podle Skály bylo „přispět k další diskusi na téma, k němuž vášnivé spory neutichly ani po 80 letech“.

Odmítl též, že by se chtěl dopouštět přepisování dějin: „Bytostně cizí mi je i tendenční přepisování dějin. Čelem se stavím i ke všemu, co se nemělo stát jménem ideově-politického proudu, k němuž přísluším. Nezákonnosti, jimž se nedokázal vyhnout, jsou pro mě morálním traumatem, ač jsem se na nich nijak nepodílel – a v případě těch nejodpudivějších k tomu nemohlo dojít ani z věkových důvodů.“

A za „absurdní“ označil rovněž aplikovat na pořad hlediska spojená s probíhajícím konfliktem na Ukrajině. „V nepodjatém prostředí neobstojí ani konstrukce o domnělé společenské nebezpečnosti mých výroků, na níž je založen rozsudek, proti němuž se odvolávám. Alternativní výklad zločinu, který se odehrál před více než 80 lety, neobsahoval nic takového, co by jakkoli ohrozilo národní bezpečnost, demokratické základy společnosti, veřejné zdraví či jiné hodnoty a normy, aby to opravňovalo k omezení mé svobody projevu, natož pak nástroji trestního práva. Kriminalizace odlišné optiky jen proto, že své odpůrce irituje, se stačila vymstít natolik, že se nesmí už nikdy opakovat,“ sdělil někdejší místopředseda KSČM.

Doplnil, že je historikem, který o příčinách, průběhu a výsledcích druhé světové války napsal několik knih, a přesto je „stíhán za názor vyslovený na historické téma“.

Skála spolu se svým obhájcem Karolem Hrádelou argumentovali podobně i v rámci svého dovolání Nejvyššímu soudu. „Nalézací soud vůbec nezjišťoval, zda jsou, či nejsou obžalovaní odborníci. Pokub by toto zjišťoval, a obžalovaní na svoji odbornost upozorňovali, pak by musel konstatovat, že v pořadu šlo o diskusi odborníků,“ psali v textu dovolání.

Dodali, že „hrubé zkreslení protokolace z hlavního líčení a vynechání podstatných částí vystoupení obžalovaných, chybné citace ve výrokové části, ale i zpochybňování předlistopadového vzdělání obžalovaných a nezjišťování důležitých okolností ovlivňujících subjektivní stránku trestného činu“ by vysvětlovala „předsudečná nenávist soudce“.

Upozorňovali přitom, že u soudu zaznělo, že Skála a Václavík „jako údajní odborníci“ a Kapal „jako vedoucí pořadu“ „za vzájemného přitakávání a doplňování“ nabídli posluchačům „propagandistickou exhibici s množstvím lží, zkreslených a neúplných informací, zdánlivých ‚převratných‘ zjištění a důkazů vylučujících platnou verzi (ve skutečnosti již mnohokrát vyvrácených a vysvětlených), manipulací, zavádějících tvrzení, urážek a pomluv směrem k politické reprezentaci Sovětského svazu a Ruska po porážce stalinismu a ukončení komunistické totality a samotným obětem válečných masakrů, a to s konečným jednoznačným sdělením (výslovné ujištění všech tří aktérů o jejich přesvědčení) a popřením pachatele, podoby a rozsahu historického zločinu, spáchaného přitom prokazatelně a nezvratně komunistickým Sovětským svazem a jeho tajnou službou převážně na polských občanech po okupaci východní části Polska“.

„Výstraha pro jiné.“

Partnerka šéfredaktora Svobodného rádia Vladimíra Kapala Soňa Zikmundová v polovině října v otevřeném dopise pro prezidenta Petra Pavla, který má redakce ParlamentníchListů.cz k dispozici, uvedla, že ji k sepsání textu vedla snaha informovat o skutečnostech, jejichž důsledky vedly k životní tragédii a mohou být podle ní i „výstrahou pro jiné“.

Prezidentovi popsala, že její partner Vladimír Kapal byl „pouze v důsledku neodpovědného jednání naší justice a dalších státních orgánů“ několik měsíců v bezvědomí na přístrojích poté, co „upadl do těžké deprese a mrtvice z jednání státu“. 

„Vladimír se trápil z postupu justice, který mu připomínal nejostudnější postupy z minulosti, proti kterým bojoval. Poté, co skončil v bezvědomí na jednotce intenzivní péče, jsem napsala otevřený dopis Soudcovské unii a ministru spravedlnosti ve snaze, aby byla přijata opatření k zabránění podobným nespravedlnostem v budoucnosti. Nikomu z nich jsem nestála ani za odpověď,“ zdůraznila též, že na předchozí dopisy nedostala žádnou odpověď.

Sdělila též, že se rozhodla uveřejnit zvukové záznamy ze soudních síní společně s veškerou dokumentací kolem případu. „Rozhodla jsem se nyní zveřejnit všechny zásadní dokumenty z celého trestního řízení, tak aby každý viděl, jak dochází ke zneužívání státní moci proti nepohodlným osobám. Nemám již co ztratit a nechci zradit ideály svého druha,“ komentovala toto odhodlání v dopise pro prezidenta Petra Pavla.

„Považuji za správné Vás jako hlavu státu o celé situaci informovat. Nevinní lidé už nesmějí být pronásledováni z politických důvodů! Žádám Vás o přijetí vhodných opatření pro ochranu demokracie a nás, řadových poctivých občanů,“ doplnila ve svém dopise pro prezidenta Petra Pavla z poloviny října Zikmundová.

 

 

 

 

 

 

 

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radek Kotas

Mgr. Ondřej Krutílek byl položen dotaz

Auta

Dobrý den, četl jsem o té vaší aktivitě, jak chcete zachránit automobilový průmysl. Upřímně, myslíte, že EU ustoupí od toho nesmyslného zákazu aut se spalovacími motory? Myslíte, že je ČR na tento zákaz připravena? A chápete obavy obyčejných lidí, že prostě na elektroauta mít nebudou? Když už chce E...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Diskuse obsahuje 37 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Zemřel Vladimír Kapal. Nahlédli jsme do dokumentů, jimiž se bránil

20:44 Zemřel Vladimír Kapal. Nahlédli jsme do dokumentů, jimiž se bránil

Po několika měsících boje s těžkou nemocí zemřel šéfredaktor Svobodného rádia Vladimír Kapal. Noviná…