Ženy v Česku mají v porovnání s muži o pětinu nižší penzi. Komise pro spravedlivé důchody má přijít s návrhy, jak rozdíly v penzích mužů a žen odstranit. „Ráda bych, aby výsledkem práce komise bylo to, že spravedlivou penzi budou mít i pečující osoby, takže nejen ženy, ale třeba i muži, kteří pečují o děti,“ upřesnila Nerudová.

Na otázku, jestli skutečně něco jako spravedlivá penze existuje, Nerudová odvětila, že otázkou hlavně je, zda je možné považovat rozdíl v penzích, který činí dva a půl tisíce korun, za spravedlivý – vzhledem k péči o děti a k jejich výchově, kterou ženy nebo muži během života vykonávají.

Nerudová doplnila, že primárně problém leží mimo důchodový systém. „Je třeba začít proto mluvit o těchto problémech. Důchodový systém, způsobem jakým vypočítává důchody, to transformuje do rozdílu v penzích,“ podotkla předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody a dodala, že zmíněný problém se nazývá gender pay gap.

Upřesnila, že některá z vyrovnávacích opatření, která na komisi diskutovali, mají prý rozpočtově pozitivní dopad. Problém prý rozdělili na dvě části, První část je ta, že je potřeba se zabývat pečujícími osobami, které dnes už čerpají starobní penzi. A za druhé je třeba se zabývat těmi, kteří do systému teprve vstupovat budou.

„Na poslední komisi vznikly tři návrhy, které do systému teprve vstupovat budou a ne všechny jsou negativní, například společný vyměřovací základ pro důchod je rozpočtově pozitivní,“ uvedla Nerudová.

S tím ale vyvstala otázka, zda je společný vyměřovací základ pro důchod pozitivní i pro muže, na které povětšinou spadá větší odvod. „Na to se nelze dívat z tohoto hlediska. Ženy vykonávají v domácnosti větší díl neplacené práce, a to je fér? Ta by samozřejmě měla být nějakým způsobem ohodnocena,“ je přesvědčena Nerudová.

Objevila se však námitka, že ať se vezme kterékoli z prioritních řešení, kterými jsou buď fiktivní vyměřovací základ pro ty, co pečují o děti, nebo prodloužení tzv. vyloučené doby v zápočtu důchodu, bude to mít ve výsledku stejně dopad na rozpočet.

V případě, že by byl ve hře společný vyměřovací základ pro důchod, tak na to zase doplatí muž nižší penzí, což podle některých nezní jako spravedlivý důchod. „Ale v tuto chvíli na to doplácejí pečující osoby, to je spravedlivé?“ trvala si na svém Nerudová.

Nelíbí se jí, že doposud z hlediska penzí pečující osoby nikdo neřešil. „Tohle téma je nesmírně stěžejní. Pečující osoby se dnes dostávají do problému sendvičové generace. Na začátku své kariéry pečují o děti a na konci své kariéry zase pečují o rodiče,“ uvedla Nerudová, podle níž má tento problém celospolečenský dopad.

„K tvorbě opatření je třeba přistoupit velmi citlivě, může mít pozitivní dopad na nízkopříjmové ženy a negativní na vysokopříjmové ženy,“ řekla Nerudová s tím, že je potřeba zvážít dobře parametry úpravy například u kombinace fiktivního vyměřovacího základu a vyloučené doby. „Budou probíhat nějaký čas analýzy a budeme se zabývat různými dopady na jednotlivé skupiny,“ upřesnila.

Je si vědoma, že si nemohou dovolit přijít s opatřením, které by zhoršilo postavení některých z pečujících osob, které už v tuto chvíli není samo o sobě dobré.

Zatím se neví, jak velkým finančním dopadem by to zatížilo rozpočet, pokud by bylo vybráno opatření ze dvou prvních variant – fiktivní vyměřovací základ pro ty, co pečují o děti, nebo prodloužení tzv. vyloučené doby v zápočtu důchodu. „Jakákoli úprava důchodového systému znamená samozřejmě úpravu na příjmové straně státního rozpočtu, nebo přehodnocení výdajové strany státního rozpočtu. Je věcí vlády, jaké priority si na obou stranách nastaví,“ míní.

Zaměřila se i na solidaritu a zásluhovost dosavadního důchodového systému. „Nějaká míra solidarity v systému musí existovat a je na diskusi, jak se tento balanc nastaví,“ uvedla s tím, že to je zcela jistě jedna z otázek, která musí být nutně diskutována.

Padl dotaz, jak moc je podle ní současný důchodový systém nespravedlivý; zde se Nerudová chtěla vyvarovat hodnocení, co je spravedlivé, či nespravedlivé. „Jak se ale pak vyrovnáváte s tím, že to máte v názvu komise, když jste daleka to slovo vůbec používat?“ pousmála se nechápavě moderátorka Daniela Drtinová, která si nebyla jistá, zda je možné spravedlivé řešení najít. „Ve vztahu k těm ženám a pečujícím osobám je název komise přiléhavý,“ namítla Nerudová.

Spíše je prý otázka, jestli jsou dnes starobní důchody důstojné a jestli důchodci za svou penzi mohou důstojně žít. „Celá řada důchodců má také nárok na sociální dávky, ale nečerpají je, protože se stydí. Celá řada důchodců je na hranici chudoby, to je seriózní problém,“ sdělila Nerudová.

„Stejně tak je ale seriózní problém s ženami, které se v případě úmrtí manžela často dostávají na hranici chudoby a jsou tři a půlkrát více ohrožené chudobou než muži v pozdním věku,“ míní.

Komise se chce zabývat i celou řadou dalších témat. Například vdovskými a vdoveckými důchody, efektivitou třetího pilíře. „Jde o úpravy systému, které jsou potřeba vzhledem k vývoji společnosti a k ekonomické situaci,“ uvedla Nerudová.

Nesouhlasí s kritikou, že jejich komise nemá smysl. „Domnívám se, že věci systémově řešíme, předchozí komise pracovaly pilně a dlouho. Předložily propracované návrhy, ale měly jeden velký problém. Na konci nebyla shoda,“ řekla Nerudová. Velký systémový prvek v její komisi vidí v tom, že tam jsou zástupci politických stran a kromě odborné diskuse probíhá i diskuse politická, dochází k tříbení názorů, tak aby z komise odcházely návrhy s širokou politickou shodou. Jen pak je možné je realizovat.

„Takový návrh by mohl mít hlavně i dlouhou životnost. Nemáme čas realizovat návrhy, které budou za dva roky zrušené. Není na to ani důvěra občanů, tu jsme ztratili v těch dvaceti letech, co se o tom diskutuje,“ zdůraznila Nerudová.

Celý rozhovor ZDE

„S komisí nemám pocit marnosti, přispívá to k veřejné diskusi a k povědomí o této problematice. Čelíme dnes problému, kterým je neinformovanost lidí, co se týká důchodů. Takže náš cíl je zvýšit důchodovou gramotnost i na základních školách,“ řekla Nerudová, která své komisi plně věří.

Zatím prý neřeší, jestli hranice odchodu do důchodu v pětašedesáti letech zůstane. Nerudová poznamenala, že v tuto chvíli je tato doba srovnatelná se všemi okolními státy v EU. „Co ale nemáme srovnatelné s okolními státy, je skutečnost, že je u nás velké procento předčasných důchodů. Systém nemotivuje důchodce v profesích, které to umožňují, aby do důchodu odcházeli v důchodovém věku, nebo aby pracovali déle,“ řekla na závěr Nerudová.