„Nejkrutější“ vojáci jsou obecně Čečenci a Burjati, řekl papež František v rozhovoru pro americký časopis. Za genocidu označil také hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech 20. století způsobil Kreml. Rusko tyto výroky označilo za „zvrácenost“ a uvedlo, že všechny národy žijící na území Ruska jsou součástí jedné rodiny Ruské federace.

Na jeho slova upozornila britská BBC. Papež rozhovor poskytl jezuitskému časopisu America.

„Obecně platí, že nejkrutější jsou možná ti, kteří jsou z Ruska, ale nejsou z ruské tradice, jako jsou Čečenci, Burjati a tak dále,“ řekl. Posléze dodal, že útočníkem v této válce je ruský stát.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová po papežových slovech vypěnila.

„To už není rusofobie, to je zvrácenost na úrovni, kterou ani nedokážu pojmenovat," uvedla ve státem kontrolované zpravodajské stanice RT. „Jsme jedna rodina s Burjaty, Čečenci a dalšími představiteli naší mnohonárodnostní a mnohonáboženské země," napsala později Zacharovová na Telegramu.

Mezitím v západní části Chersonu, který před dvěma týdny osvobodila ukrajinská armáda, narůstá podle CNN frustrace. Z východního břehu Dněpru totiž na ten západní dopadají ruské granáty, které občany Chersonu masakrují. Ruský prezident Vladimir Putin útoky obhajuje potřebou chránit ruské občany. Ruská federace připojila ke svému území čtyři ukrajinské regiony, včetně Chersonu. Tuto anexi však svět neuznává a čtyři dotčená území považuje nadále za ukrajinská.

„Kaluž krve a ohořelý vrak auta označují místo v Chersonu, kde ve čtvrtek ruské granáty zasáhly město, podle místních představitelů zabily čtyři lidi a narušily jakýkoli pocit klidu,“ napsala k útokům CNN.

„V malém obchodě s potravinami, který byl rovněž zničen nedávným ostřelováním, hledá zoufalý místní muž v sutinách zbytky jídla a ruličky toaletního papíru a shání to málo, co mu stačí k přežití. Zásobování města vodou bylo přerušeno ruským útokem, a tak sledujeme starší ženu na ulici, jak dává kbelík pod odpadní potrubí, aby zachytila alespoň pár kapek vody,“ pokrčovala americká zpravodajská stanice.

Přesto z Chersonu zaznívá, že se lidem žije lépe, než posledních devět měsíců. Sice teď žijí bez dostatečného množství vody a elektřiny, mobilní telefony nabíjí ve speciálních stanech, ale především konečně žijí bez Rusů a to je pro Ukrajince důležité. Své o tom vědí Hanna a její devítiletá dcera Nasťa.

„Bylo to velmi těžké - prožily jsme celou okupaci," uvedla Hanna. „Můžu říct, že teď se nám žije mnohem lépe. Bez vody, bez elektřiny, ale také bez Rusů. Nic to není. Dá se to přežít.“

A Nasťa to podle všeho vidí podobně.

„Myslím, že všichni naši nepřátelé brzy zemřou,“ uvedla. „Ukážeme jim, co dostane ten, kdo zkusí obsadit Ukrajinu.“

Podobně to pole CNN cítí i další lidé, kteří neskončili pod správou ruských agresorů, ale po dlouhé měsíce žijí na frontové linii. Vesnice, které frontovou linii tvoří. Někomu spadla ruská raketa na auto, jinému na kuchyň, třetímu na kuchyň i na auto. Ze života, který vedli obyvatelé frontových vesnic před válkou, mnoho nezbylo. Přesto jsou podle CNN tito lidé rádi, že neskončili pod jhem okupantů a že mohli zůstat v domovském regionu. Tam, kde mají své kořeny.