Dvořáková na svém blogu na Aktuálně.cz připomíná znění prezidentského slibu, kde prezident hned po slibu věrnosti České republice přísahá, že bude zachovávat Ústavu a zákony. A Ústava ohledně milostí říká, že prezident odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení. Jedná se o právo, nemusí tedy za celé volební období udělit ani jednu milost.

Obdobně se prezident již dříve vzdal práva jmenovat profesory a přenesl jej na Ministerstvo školství. Dvořáková reaguje výkladem, že jmenování profesorů má povahu spíše slavnostního vyvrcholení složité a mnohaleté akademické profesury, odehrávající se především před orgány univerzit. Fakt, že slavnost jmenování činí prezident, souvisí podle Dvořákové se snahou o demonstraci akademické svobody, nezávislé na střídání vlád. Nadstranický prezident má být v tomto směru garantem. Navíc podpis od hlavy státu symbolicky demonstruje význam hodnoty vzdělání pro společnost a zemi.

„Prohlášením, že se vzdává 'svého práva' jmenovat profesory, prezident vzkázal, že akademické svobody, pluralita bádání a význam vzdělání pro něj hodnotu nepředstavují,“ konstatuje Dvořáková a připomíná, že toto poselství je samo o sobě velmi špatné. Podobný „antiintelektualismus“ je prý součástí všech populistických, ale i totalitarizujících politických proudů. Ještě vážnější však prý je, že jmenování profesorů je podle Ústavy prezidentskou povinností, a tím, že se ji hlava státu zříká, porušuje Ústavu.

Humbuk kolem obou „vzdání se práv“ je podle Dvořákové spíše líbivý - vypadá hezky, když se prezident nějaké pravomoci vzdá. Politoložka však má obavy, že se tím zároveň má vytvořit prostor pro mnohem závažnější posuny v interpretaci ústavního systému. Jsme prý svědky rozmělňování principu právního státu, které již za předchozího prezidenta a předchozích vlád nabralo na obrátkách. Skutečná politika se proměnila v soupeření klientelistických a zločineckých skupin. Nyní prý hrozí definitivní ztráta právního státu.