Na post předsedy KDU-ČSL kandiduje šest uchazečů, mezi nimi například dosavadní šéf Marian Jurečka nebo ministr zemědělství Marek Výborný, kteří podporují setrvání lidovců v koalici SPOLU a pokračování dosavadního směřování strany. Proti tomu se stavějí například Šimon Heller nebo Jiří Čunek, který byl předsedou již mezi lety 2006 a 2009.
Nutnost změny je podle něj očividná, stačí se podívat na volební průzkumy. „Podíval jsem se, kolik procent nám Median odhadoval v roce 2020 a kolik nám odhaduje teď. Předtím to bylo pět procent, dnes jsou to dvě procenta. A to je důvod, proč tady stojím. Je jasné, že není udržitelné, abychom měli dvě procenta a 22 poslanců. Máme řadu vynikajících osobností, kteří by byli dobrými starosty nebo hejtmany, ale kvůli tomu, za jakou značku kandidují, neuspěli. Proto třeba Jan Grolich raději kandidoval více sám za sebe a získal díky tomu velký politický úspěch,“ uvedl Čunek, že pád strany je očividný.
Obáváte se odklonu České republiky od jádra EU?Anketa
„Křesťanští demokraté měli vždycky voličské jádro u lidí práce, měli bychom podporovat lidi zodpovědné za své rodiny, měli bychom se vrátit k podpoře malých živnostníků, zemědělců a pracujících lidí. To ale naše vláda nereflektuje a lidem na vesnicích život spíše komplikuje, například v rámci zelených, ekologických opatření, kdy má vznikat množství dalších chráněných krajinných oblastí,“ byl kritický Čunek.
KDU-ČSL se podle něj musí vrátit ke konceptu sociálně-tržního hospodářství, tj. na jedné straně k principu ekonomické udržitelnosti rozpočtu a za druhé k sociální politice, která stála vždy u základů křesťanské demokracie. „Zrušení a znovu nezavedení superhrubé mzdy, k čemuž přispěli i lidovci, byl přesně opačný krok, než bychom měli prosazovat. Přišli jsme o 150 miliard korun a dorovnáváme to třeba zvyšováním daně z nemovitosti, což těžce dopadlo na nízkopříjmové skupiny obyvatel. Zrušení superhrubé mzdy třeba mě přineslo tisíce korun navíc, ale důchodcům, se kterými jsem se bavil, logicky nepřineslo nic a místo toho se jim zvedla daň z nemovitosti. Přitom právě takoví lidé byli naši voliči,“ vysvětloval Čunek.
Jiří Čunek
Čunek mluvil také o tom, že by byl pro obnovení povinné vojenské služby. Ta by měla trvat alespoň několik měsíců. „Mladí muži by se naučili, že musejí někoho poslouchat, naše země by se nemusela spoléhat na obranu jen v rámci Aliance, ale dokázala by se sama postarat o svoji bezpečnost. Navíc by lidé měli zkušenosti i pro případy civilních potřeb, jako jsou živelní pohromy. Mladí lidé by pochopili, jak se postarat nejen o sebe, ale i o své blízké,“ představil svoje vize senátor.
Čunek zopakoval, že současní lidovci nejsou srozumitelní, ale v dnešní nejisté době lidé potřebují mít jistoty, a to u lidovců vždy měli v tradiční konzervativní politice. „Možná si někdo myslí, že je to cesta zpět, že se svět změnil, ale být konzervativní znamená prosazovat rovnost práv a povinností. Dnešní konzervativní strany, které zatím stojí na okraji politického spektra, mají podporu voličů jen proto, že tradiční konzervativní strany jako ODS nebo lidovci se posunuli někam doleva a dávno už neplní svou funkci,“ uvedl Čunek, že konzervativní lidé museli vyhledat nové politické subjekty.
„Já nechci vyvolávat předčasné volby, ale musíme redefinovat svoji pozici ve vládě, trvat na svých hodnotách a programových cílech, abychom se nezpronevěřovali našim voličům jen za cenu politických funkcí. Musíme mít vizi politické strany, která bude součástí české politiky další generace,“ prohlásil Čunek a dodal, že pokud by ho na sjezdu chtěli straníci zvolit, ať mu dají rovnou 50 % v prvním kole. „Já jsem na to tak zvyklý,“ dodal směrem k publiku, které jeho projev ocenilo potleskem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Měla by KDU-ČSL navrátit ke konzervativní politice?
autor: Jakub Makarovič
Odborář1
