"Při jednání prezidenta s koalicí nejde jen o místa ministrů, ale také o podobu demokratického režimu. Rozhodující slovo při sestavení vlády měl dosud Parlament, teď se o něj nově hlásí prezident. Samotná Ústava tento konflikt nerozhoduje," píše redaktor MF Dnes Petr Holub ve svém komentáři.

Článek Ústavy, který říká, "že předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády", je podle Holuba totožný s článkem francouzské ústavy, která má poloprezidentský režim, kde prezident vybírá premiéra i ministry podle svého uvážení. Naproti tomu v Česku, kde dosud byla hlava státu volena Parlamentem, nikdy prezident o něco takového neusiloval.

Zeman využívá své legitimity a všech možností, které skýtá Ústava

Až prezident Miloš Zeman hodlá využít vyšší legitimitu, kterou mu dává přímá volba. Dal již několikrát najevo, že hodlá naplno využít všechny možnosti dané Ústavou. Příkladem může být jmenování úřednického kabinetu Jiřího Rusnoka bez ohledu na Parlament, čímž Zeman překročil zvyklosti většiny evropských zemí.

Zeman byl dost silný, aby Rusnokův kabinet udržel. Nyní otálí se jmenováním Bohuslava Sobotky (ČSSD) premiérem a veřejně se kriticky vyjádřil k některým z kandidátů. "V nejbližších dnech se spor o primát v české politice může rozhodnout jednou provždy. Pokud Miloš Zeman prosadí revizi v seznamu navržených ministrů, přiblíží se jeho nepsané pravomoci francouzskému kolegovi Françoisi Hollandovi," píše redaktor.

Když ale sněmovna pod vedením koalice ČSSD, ANO a lidovců Zemanovy nároky odrazí a udrží poslední slovo při sestavování vlády, může pak podle Holuba prosadit ústavní změny, které omezí intervence hlavy státu i v budoucnosti, případně najít schůdnou cestu k odvolání prezidenta.