Jak budete volit v komunálních volbách?Anketa
Nedostatek těl – tak vidí hlavní důvod pro vyhlášení částečné mobilizace. „Protože to bylo do značné míry způsobené tím, že Rusové nemají dost těl, která by měla na takhle dlouhé frontě, a nevyhnutelně někde vznikne slabé místo fronty. které Ukrajina mohla využít, aby udělala průlom, protože Rusko nemělo dost lidí,“ dodává Bahenský.
Lze to vnímat jako přiznání Ruska, že se mu ve válce nedaří? „Určitě. To ale probíhá kontinuálně, takové postupné přiznávání, že ne vše jde podle plánu a musí ještě něco dalšího udělat,“ míní.
V Rusku svolávají aktivisté protesty proti mobilizaci, ruská policie na protestech zatkla už přes tisíc lidí. Další vývoj bude podle Bahenského záležet hodně na tom, jak moc bude Rusko tlačit, aby šli do války lidi, co odmítli službu. „Mobilizace není důležitá jen v tom, kolik lidí zmobilizujete, ale důležité je jak rychle. Nemyslím si, že bychom do Vánoc viděli nových 300 tisíc ruských vojáků na frontě,“ říká Bahenský.
Hlavním cílem nových posil bude podle něj stabilizovat ruskou armádu a vystřídat na nějaký čas vojáky vyčerpané sedmiměsíčním bojem. „Myslím si, že jde hlavně o stabilizaci. V tuhle chvíli není perspektiva na to, aby Rusko do zimy provedlo nějakou větší ofenzivu,“ myslí si. Nábor 300 tisíc rezervistů mnohé nevyřeší. Čas hraje spíš pro Ukrajinu, pokud bude pokračovat pomoc Západu.
Reakce na středeční vyhlášení částečné mobilizace není podle Bahenského přiměřená. „Myslím si, že reakce je trošku přehnaná. Reagujeme na to samotné provolání, i když zatím moc nevíme, co z toho bude. Až budeme za měsíc vědět, co z toho bude, tak už to nebude nikoho zase zajímat,“ pokračuje Bahenský s tím.
Ruská armáda podle jeho slov aktuálně moc možností nemá. „To, k čemu se upínají, že je jejich šance, jak to ještě nějak utáhnout, je držet území, které drží teď, zakopat se na zimu na těch liniích a doufat, že Západ povolí, že bude ekonomicky pod takovým tlakem, energická krize, migrační krize, že během zimy začne třeba tlačit na Ukrajinu, aby přistoupila na nějaké příměří s Ruskem, které by potom mohlo potenciálně zafixovat frontovou linii podobně, jako byla zafixovaná na Donbase od roku 2014.
Ukrajinci se tomu samozřejmě logicky brání, protože v momentě, kdy to jednou takhle zamrzne, tak šance, že by znovu vybičovali Západ k tomu, aby obnovil takhle masivní podporu, je relativně malá,“ popisuje bezpečnostní expert.
Znepokojující jsou pro něj spekulace nad tím, jaká je v konfliktu skutečná role Vladimira Putina. „Teď se spekuluje třeba o tom, do jaké míry wagnerovci skutečně podléhají ruskému vojenskému velení, nebo bojují na vlastní pěst. Jestli vlastně tam vůbec je centrální velitel, který to řídí. Taky je prostě možné, že si wagnerovci řeknou, že oni chtějí dál útočit a chtějí dobýt Bachmut, tak budou dál útočit,“ říká na adresu ruské polovojenské skupiny, v jejíž řadách bojuje tisícovka odsouzených.
Sám je však skeptický k tomu, že by byla Putinova pozice oslabena. „Nemyslím, že je Putin okamžitě ohrožený. Krom toho, on samozřejmě bude mít důvod držet se té pozice do konce, protože si tímhle sám zadělal trošku na to, že v momentě, kdy odejde, tak nemá žádného nástupce. A už jsme v jiných případech viděli, že když diktátor odejde a předá to někomu po sobě, tak jeho bezpečný, pohodný důchod už potom není úplně zaručený,“ dodává.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: nab