Stěžovatelé podle mluvčí nesouhlasí například s výší úhrady za používání parkovacích míst, kdy namítají, že radnice prodává více karet, než kolik je v modré zóně parkovacích míst. Napadají také podmínku trvalého pobytu i vlastnictví vozidla. Stížnosti celkově považují zavedení parkovacích zón za diskriminační a zasahující do svobody pohybu.

"Rozhodování samosprávy je z působnosti ombudsmana vyloučeno. Zástupce ombudsmanky se tedy nemůže zabývat stížnostmi na zřizování parkovacích zón, ani na ceník parkovacích karet a lístků," uvedla mluvčí.

Zavádění parkovacích zón je podle ní v souladu se zákonem o pozemních komunikacích, což potvrdil i Nejvyšší správní soud, který se v minulosti pražskými parkovacími zónami zabýval.

Zóny začaly v Praze fungovat v roce 1996 v části Prahy 1. Následně byly rozšířeny na celou Prahu 1, 2, 7 a většinu Prahy 3. Samy si je provozují radnice v Praze 13, 16 a 22. V srpnu se rozšířily zóny placeného stání v Praze 5 a 6.

Rozšíření zón v Praze 5 a 6 zkomplikovalo parkování Středočechům, kteří do metropole dojíždějí do zaměstnání. Středočeský kraj vyzval Prahu, aby zóny nezaváděla do doby, než budou vybudovaná záchytná parkoviště. Vedení města to odmítlo s odkazem na radnice, které si zóny přejí. Praha má asi dvě desítky záchytných parkovišť P+R s celkovou kapacitou přes 3000 stání.