Přizpůsobení důchodového věku délce dožití a zpomalení růstu důchodů jsou dvě hlavní poselství důchodové reformy, kterou představil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Nově by se měl věk odchodu do důchodu automaticky měnit na základě doby dožití. Konkrétní věk bude každoročně aktualizovat ČSÚ. Člověk se ho dozví v okamžiku dovršení padesáti let věku. Z roku na rok se však bude moci zvednout hranice pro odchod do penze maximálně o dva měsíce. „Průměrná doba pobírání důchodu by měla být 21,5 roku, což je doba, která je nyní,“ konstatoval ministr práce Marian Jurečka.

Zesložitění stanovování odchodu věku do důchodu považuje makroekonom Jaroslav Ungerman za nerozumné a zbytečné. „Stanovit pevnou hranici není nic proti ničemu. Vůbec nic se nestane, když věk pro odchod do důchodu zůstane 65. Ale stát by měl usilovat o to, aby lidé, kteří překročí hranici 65 let, pracovali dál, pracovali dobrovolně a bylo to zvýhodněné. To je podle mě důchodová reforma. To je to, co dnes neexistuje. Dnes, když pracujete po pětašedesátce a máte normální pracovní poměr, tak vám zvýší důchod o 0,4 procenta výpočtového základu. To je podle mých propočtů měsíční navýšení důchodu o 70 korun. Do toho systému přispíváte při průměrném platu 10 tisíc. Tak si to spočítejte, jak nesmyslně, hloupě a nevýhodně je ten systém nastaven,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Ungerman.

Pracující důchodce odvede 100 tisíc a dostane tisícovku

Nechápe, proč by lidé neměli pracovat do 70, pokud se na to cítí a chtějí. „Netvrdím, že takto musí pracovat všichni. Ale stát by měl lidi stimulovat k tomu, aby pracovali dál. I z hlediska normální logiky do toho systému jako pracující důchodce nasypu spoustu peněz a proti tomu nic nedostanu. Za rok tam dám 100 tisíc a dostanu tisícovku! Co je to za logiku nutit lidi, aby chodili do důchodu? Naopak. Ať pracují co nejdéle, když chtějí. Najděme pro ty lidi zaměstnání nebo jim řekněme, že budou pracovat ne pět, ale třeba dva nebo tři dny v týdnu, čemuž bude odpovídat jejich plat. To všechno se dá udělat. To je to, co bychom měli stimulovat. To by u mě byla reforma říct lidem: ‚Klidně pracujte, ale dostanete za to něco víc než dneska‘. Ale takovou úvahu asi od nikoho nemůžete chtít,“ podotýká zklamaně bývalý poradce čtyř českých premiérů.

Podle makroekonoma Jaroslava Šulce je tento způsob přizpůsobení důchodového věku délce dožití velmi zvulgarizovaný závěr Potůčkovy komise, která říkala: „Posouvejme věk odchodu do důchodu takovým způsobem, jak se bude měnit doba dožití mužů a žen. Podle toho se sdělí lidem, kteří mají do důchodu asi 15 let, jestli se jejich věk odchodu do důchodu bude měnit, nebo ne. Nám to tenkrát vycházelo, že by poměrně dlouho, až do roku 2030, měl zůstat důchodový věk na těch 65 letech. Ale může do toho vstoupit vyšší moc. Přišel covid a najednou se všechna demografická čísla zhroutila, protože zemřelo 40 tisíc lidí především seniorního věku,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Šulc.

V Česku na důchody v relaci k HDP 9 %, v Německu 13

Zásadu, aby lidé měli ještě čas se připravit, považuje za slušnou, ale nic jiného Marian Jurečka neřekl. „Při vší hrůze ta důchodová reforma není důchodová reforma. To je jenom přitvrzení těch klíčových parametrů jen a jen, aby se ušetřilo. Okrádat důchodce takhle nestydatě, že těm, co už jsou v důchodu, zredukuji valorizaci, a chlubit se tím, že základní důchod bude 20 procent průměrné mzdy, což při průměrné mzdě 40 tisíc vychází 8 tisíc měsíčně, to je děs. Kristepane, to si z nás pan ministr dělá srandu? Z 8 tisíc se přece nedá žít. To je nesmysl. Budou muset mít sociální dávky. Jen se tak znásobí výdaje, které bude mít stát na obsluhu důchodců. To nedává logiku,“ míní Jaroslav Šulc.