Ze závěrů nejnovější analýzy ruských způsobů dosahování vlastních zájmů, kterou uskutečnil think-tank Chatham House, vyplývá, že Rusko i přes svoji neblahou ekonomickou situaci jen tak z boje neuteče.

Analytici odhadli, že vzhledem k tomu, že v roce 2015 vzrostly ruské výdaje na armádu o 30 %, zatímco se v jiných oblastech rozpočtu povážlivě škrtalo, bude se i nadále Rusko snažit rozšířit svůj vliv skrze pokračující financování proruských neziskových i ziskových organizací.

Rusko bude i nadále posilovat svůj obraz „světového i místního dárce“ a bude posilovat svoji pozici na zahraničněpolitickém poli skrze apel na humanitární pomoc. Ta by měla být více vnímána především veřejností v zemích, kterým se této pomoci dostane, aby se následně dané země vyhýbaly přijímání protiruských opatření.

Kreml bude zároveň pokračovat v současném důrazu na slovanskou kulturu a dědictví a křesťanskou tradici, skrze které se bude snažit vytvořit identitu, jež by mohla pod jeho křídly sjednotit mnoho lidí.

• Celá zpráva zde

Na druhé straně však bude stejnou měrou útočit na evropské hodnoty, rozdmýchávat protizápadní nálady a dále podporovat euroskeptické politické strany a uskupení. Vše s cílem destabilizovat Evropskou unii. Zřejmě také dojde ke kosmetickým změnám v mnoha proruských organizacích, které by pak měly působit tak, že nejsou ani tak ruské jako eurasijské.

Svoje postupy si Putin vyzkoušel na Ukrajině a nyní podle Chatham House neexistuje záruka, že nebude pokračovat i v jiných zemích východní Evropy, kde je mnoho rusky mluvících obyvatel, například v Moldávii, Estonsku či Lotyšsku. Události na Ukrajině ale zároveň ukázaly, že proti Putinově rozpínavosti lze bojovat legálními prostředky, například Národní bezpečnostní rada Ukrajiny uvalila sankce na 12 ruských, kozáckých a náboženských organizací, které operují s podporou Ruska.

Proti této hybridní válce lze bojovat, nejprve je však nutné ji pochopit. „Například média v regionu a na Západě si musejí uvědomit, že mluvčí či komentátoři spojení s těmito skupinami nejsou vždy ‚nezávislými‘ experty, za které se vydávají.“ Ruská média je třeba řádně monitorovat, zda pracují v souladu se zákony jednotlivých zemí, a v případě porušení těchto zákonů je třeba je sankcionovat.

Je nutné taktéž monitorovat činnost ruských organizací a sousední ruské země by měly učinit reformy civilních bezpečnostních služeb.

Na druhé straně by se měly západní prodemokratické organizace více snažit proniknout do životů občanů těchto zemí, a kontrolovat tak vliv proruských organizací. Měly by také být schopné identifikovat propagandu a ruské zájmové skupiny a dokázat je konfrontovat. „Taková robustní západní strategie, ve spolupráci se snahami národních vlád, občanské společnosti a nezávislých médií, dokáže ochránit dospívající demokracie, posílit otevřenou společnost a umožnit evropskou budoucnost pro země, se kterými sousedíme.“