Zjistila to ČTK z veřejně dostupných informací o řízení. Oba čelili obžalobě z nadržování, Čáslavský navíc ze zneužití pravomoci. Podle státního zastupitelství Čáslavský předával Riglovi informace z vyšetřování daňového úniku. Navíc prý oba muži pomáhali stavebním firmám podezření vyvrátit. Případem se opakovaně zabýval zlínský krajský soud a Vrchní soud v Olomouci, nakonec odvolací instance v roce 2012 oba muže zprostila obžaloby.

Hlavním důvodem byla údajná procesní nepoužitelnost odposlechů, které původně představovaly hlavní důkaz. Podle vrchního soudu nebyly povoleny řádným způsobem a s dostatečným odůvodněním. Podle Nejvyššího státního zastupitelství ovšem vrchní soud přišel s podobným výkladem nepochopitelně pozdě - předtím neměl vůči odposlechům námitky.

„Postup odvolacího soudu odporující požadavkům trestního řádu měl za následek, že došlo k vydání nepředvídatelného a překvapivého zprošťujícího rozhodnutí, které se nachází v diametrálním protikladu se skutkovými závěry jemu předcházejícího odsuzujícího rozhodnutí soudu prvního stupně," stálo v dovolání státních zástupců.

NS ovšem zprošťující verdikt ponechal v platnosti. Dovolání odmítl, odůvodnění zatím nezveřejnil. Podle mluvčího NS Petra Knötiga bylo dovolání podáno z jiného důvodu, než připouští trestní řád.

Podstatou celé kauzy bylo podezření z nelegální výroby alkoholu na Zlínsku. Obžalobě čelilo 16 lidí, potrestána byla jen část, většinou si kvůli délce procesu vyslechli jen podmíněné tresty.

Podle obžaloby v letech 2000 až 2002 tehdejší ředitel společnosti Morávia-Chem nakoupil téměř 700.000 litrů lihu, který byl určen na výrobu kapalin do ostřikovačů. Líh ale údajně sloužil k výrobě alkoholu bez odvedení spotřební daně. Několik stavebních firem kvůli tomu vyrábělo fiktivní doklady, podle kterých byl přípravek využit na stavbách - například jako přísada do omítek.