V úvodu rozhovoru upřesnil, že jeho spor s Dukou končí, žádné další kroky prý podnikat nehodlá. „Odvolávat se proti ‚napomenutí‘ nyní nehodlám, přineslo mi víc dobrého než zlého,“ upřesnil své rozhodnutí Halík, který původně doufal, že Duka od svého kritického postoje ustoupí a napomenutí nebude oficiální. Dál tuto spirálu nechce rozdmýchávat, jelikož je přesvědčen o tom, že katolická církev by neměla stravovat energii vnitřními sváry.

V souvislosti s tím připomněl knihu Miroslava Grebeníčka, bývalého dlouholetého předsedy KSČM, v níž kriticky pojednává o církevních restitucích. Už ta sama o sobě podle něj vyvolala příliš kontroverzí. „Je-li dnes církev v České republice atakována soudruhem Grebeníčkem a jemu podobnými, neměla by asi nepopulárním napomínáním otevírat ‚druhou frontu‘ ve svých řadách,“ míní kněz.

Halík upřesnil, že Dukovi už zaslal vyjádření, že se napomenutím v uvedené podobě řídit nemůže. Zároveň dodává, že z napomenutí (admonitu) profitoval. Vyplísnění mu prý přineslo očekávané plody, které by mu nezajistila žádná sebeschopnější píárová agentura. „Dostal jsem záplavu solidárních a povzbuzujících dopisů od věřících i nevěřících, také od řady kněží, prodej mých knížek se okamžitě ještě zvýšil a měl jsem rázem otevřené dveře do všech médií,“ zkonkretizoval potěšeně teolog.