O Leninovi na zasedání Výboru pro vědu a výzkum 21. ledna 2016 (v den výročí smrti V. I. Lenina)

„Ohledně toho, co je hlavní – ovládání myšlenek. To je samozřejmě správné. (Obrací se k M. Kovalčukovi, který o Leninovi a jeho schopnosti ovládat myšlenky současníků ve svém vystoupení mluvil.) Michaile Valentynoviči, ovládání myšlenek je správné. Důležité je jen, aby to myšlení vedlo k potřebnému výsledku; a ne tak jako u Vladimira Iljiče. Ale samotná myšlenka je správná. V konečném důsledku toto myšlení vedlo k rozpadu Sovětského svazu. Ano, k tomu. Bylo tam mnoho myšlenek, autonomizace a tak dále – a položily atomovou bombu pod budovu, která se jmenovala Rusko, a ta potom vybuchla. Mírovou revoluci jsme nepotřebovali. Takové myšlení tam bylo – je třeba ještě myslet na to jaké.“ (21. ledna 2016, zasedání Výboru pro vědu a výzkum) Zdroj: http://www.kremlin.ru/events/president/news/51190 

V diskuzi na meziregionálním fóru Celoruské lidové fronty ve Stavropolu odpovídá Vladimir Putin 25. ledna 2016 na dotaz D. Buzgulova o prezidentově osobním postoji k V. I. Leninovi a aktuálnosti jeho pohřbení: 

„Co se týče pohřbení a dalších podobných otázek. Víte, zdá se mi, že se k tomu musí přistupovat velmi opatrně, abychom nepřijímali nějaké kroky, které by rozdělily naši společnost. Naopak je nutné ji sjednocovat. To je nejdůležitější. 

Nyní k hodnocení té malé diskuze, která se rozvinula na Výboru pro vědu a vzdělávání. O co šlo? A vůbec, pokud se ptáte na moje hodnocení, víte, že jsem jako dalších 20 milionů sovětských občanů byl členem Komunistické strany SSSR a že jsem nebyl prostě jen členem strany, ale pracoval jsem skoro 20 let v organizaci, kterou tehdy nazývali Komise státní bezpečnosti SSSR [KGB, pozn. překladatele]. A tato organizace byla následníkem Zvláštní komise [tajná policie Čeka, pozn. překladatele], kterou nazývali ozbrojenou jednotkou strany. A pokud člověka z jakýchkoliv příčin vyhodili z partaje, okamžitě ho vyhodili z KGB. Nebyl jsem členem strany z nutnosti. Nemůžu říct, že jsem byl vcelku ideovým komunistou, ale i tak jsem se k tomu stavěl pozorně. Na rozdíl od jiných jsem nebyl z pohledu strany funkcionářem, byl jsem řadovým členem strany. Na rozdíl od jiných funkcionářů jsem nevyhodil stranickou knížku, nespálil ji. Nechci nyní nikoho odsuzovat, mohly tam být různé motivy; je jejich věcí, jak postupovali. Komunistická strana SSSR se rozpadla, a já mám do dnes někde stranickou knížku. 

Vždycky se mi líbily a dodnes líbí komunistické a socialistické ideje. Pokud se podíváme do Kodexu budovatele komunismu, který se široce publikoval v Sovětském svazu, velmi připomíná Bibli. To není vtip, ve skutečnosti je to takový výtah z Bible. Dobré myšlenky: rovnost, bratrství, štěstí. Ale praktické vtělení těchto skvělých idejí v naší zemi bylo daleko od toho, co vykládali utopičtí socialisté Sant-Simon, Owen. Naše strana se nepodobala na ‚Sluneční stát‘. [utopický, filosofický spis Tommase Campanelly z roku 1602, pozn. překladatele] 

Všichni obviňovali carský režim z represí. Ale jak začalo vytvoření sovětské moci? Masovými represemi. Ani nemluvím o jejich rozměrech, ale takový nejvíce vzpomínaný příklad byla poprava carské rodiny spolu s dětmi. Bylo možné tam najít nějaké ideové důvody, že bylo nutné vykořenit všechny možné následníky. Ale proč zabili doktora Botnika? Proč sluhy – lidi, kteří byli proletářského původu? Proč? Proto, aby skryli zločin. 

Nikdy před tím jsme nad tím nepřemýšleli, víte. Dobře, bojovali s lidmi, kteří bojovali proti sovětské moci se zbraní v ruce, ale proč zabíjeli kněze? Jen v roce 1918 popravili 3000 kněží a za deset let to bylo 10 tisíc. Na Donu je po stovkách házeli pod led. Když nad tím začneš přemýšlet, když se objeví nová informace, vidíš mnohé věci jinak. [Putin zcela opominul, že kněží a pravoslavná církev se stali obětí bolševických represí z ideologických důvodů. – pozn. překladatele] 

Tedy, Vladimir Iljič Lenin v jednom z dopisů, podle mého Molotovovi, napsal, že ‚Čím víc představitelů reakční buržoazie a kněží‘ – přesně si ten citát nepamatuji – ‚postřílíme, tím lépe‘. Víte, takový přístup se nezdá být v souladu s některými našimi dřívějšími představami o samé podstatě moci. 

Ale role bolševické strany při rozpadu fronty první světové války je také dobře známá. Co se podařilo? Že jsme prohráli s poraženou zemí. Za několik měsíců Německo kapitulovalo a my jsme se stali poraženými poraženou zemí – unikátní příklad v dějinách. A kvůli čemu? Kvůli boji o moc. Jak dnes, když to víme, máme hodnotit tuto situaci s obrovskými ztrátami pro zemi, prostě kolosálními? 

A dále ekonomika. Vždyť k NEP [Nová ekonomická politika, pozn. red.] už přešli, protože dokonce ani distribuce potravin nefungovala, nemohla. Nebylo možné zabezpečit potravinami velká města. Proto přešli k tržnímu hospodářství, k NEP, potom to rychle zrušili. [Ve skutečnosti sám Lenin chápal NEP jako dočasný ústupek v ekonomice, který umožnil, aby bolševici nemuseli činit politické ústupky. - pozn. překladatele] 

Víte, to, co nyní říkám, jsou moje osobní vývody, moje osobní analýza. Plánované hospodářství má konkrétní výhody, dává možnost koncentrovat celostátní zdroje k vyplnění nejdůležitějších úkolů. Tak byly vyřešeny otázky zdravotnictví, v čemž je nepochybná zásluha komunistické strany té doby. Tak se vyřešily otázky vzdělávání – nepochybná zásluha komunistické strany této doby. Tak byly řešeny otázky industrializace v její obranné části. Myslím, že kdyby neexistovala koncentrace celostátních zdrojů, Sovětský svaz by se nemohl připravit na válku s nacistickým Německem. A byla by velká pravděpodobnost porážky s katastrofálními důsledky pro naši státnost, pro ruský národ a další národy Sovětského svazu. Proto jsou to vše bezpochyby plusy. Ale v konečném výsledku necitlivost ke změnám, k technologickým revolucím, k novým technologickým způsobům vedla ke kolapsu ekonomiky. 

A nakonec to nejdůležitější, proč jsem řekl, že je nutné se dívat jiným způsobem na myšlenky, které zformuloval tehdejší lídr sovětského státu Vladimir Iljič Lenin. O čem jsme hovořili? O čem jsem mluvil já sám? O tom, že byla položená mina pod budovu naší státnosti. Co jsem tím měl na mysli? Nyní tedy konkrétně. Měl jsem na mysli diskuzi mezi Stalinem a Leninem na téma, jak vybudovat nový stát, Sovětský svaz. 

Jste-li historik, musíte vědět, že Stalin tehdy formuloval myšlenku autonomizace budoucího Sovětského svazu. V souladu s touto myšlenkou ostatní subjekty budoucího státu musely vstoupit do SSSR na základě autonomie s širokými právy. Lenin kritizoval pozici Stalina a řekl, že je to nesoučasná, špatná myšlenka. A navíc podpořil myšlenku vstupu všech čtyř budoucích subjektů toho státu; a tehdy byly čtyři – Rusko, Ukrajina, Bělorusko a jih Ruska, severokavkazská federace, jak se jmenovala. Víte to lépe než já. 

Takže tedy Lenin podporoval, aby stát, Sovětský svaz, vznikal na základě, jak sám řekl – můžu se mýlit, ale myšlenka je srozumitelná – plné rovnoprávnosti s právem odchodu ze Sovětského svazu. A toto je časovaná mina pod budovou naší státnosti. Navíc svázali etnika s hranicemi mnohonárodního, v podstatě unitárního státu, s nějakým územím, přičemž hranice definovali zcela svévolně a zdaleka ne vždy opodstatněně. Třeba Ukrajině předali Donbas na základě čeho? Zvýšení procenta proletariátu na Ukrajině k tomu, aby tam měli větší sociální podporu. Chápete, takový nesmysl? A to není jediný příklad. Je mnoho dalších. [S Putinovým výkladem nebude souhlasit ukrajinská interpretace, která zdůrazňuje, že na Donbasu v době administrativního připojení k Ukrajinské SSR žila většina etnických Ukrajinců. – pozn. překladatele] 

Co je to, jestli ne časovaná bomba? Přesně to to je. A musíme prostě citlivě, mám na mysli možnosti současnosti, analyzovat všechno, co bylo v minulosti. Ale není možné jednou černou barvou přebarvit všechno, co bylo v minulosti, anebo se dívat v barvách duhy na to, co se dnes děje. Je nutné citlivě, objektivně analyzovat, abychom se do budoucna nedopouštěli chyb, které se staly. A stavět naši státní stavbu, ekonomiku, sociální sféru tak, aby stát jenom posiloval…“ (25. ledna 2016, meziregionální fórum Celoruské lidové fronty, Stavropol) 

Zdroj: http://www.kremlin.ru/events/president/news/51206