• Renata Vesecká údajně nesplňovala zákonnou podmínku pro výkon funkce místopředsedkyně ERÚ (v Energetickém zákoně tato podmínka – praxe v energetice – nespecifikována, co tím zákonodárce myslí, později v novele EZ zákonodárce upravil a jednoznačně tuto praxi určil)
• Bohuslav Sobotka navrhl jmenovat ministrem financí Andreje Babiše, přestože nesplňoval zákonnou podmínku pro výkon funkce ministra (v zákoně jednoznačně určena podmínka - lustrační osvědčení – splněna nebyla)
• Může prezident Miloš Zeman odmítnout jmenování ministra financí (kultury), který nesplňuje zákonnou podmínku pro výkon funkce, přestože ho navrhuje premiér? Co je v souladu s Ústavou ČR?
• Jsou rozhodnutí ministra financí, který nesplňuje zákonnou podmínku pro výkon funkce nulitní? Je plat takového ministra škodou způsobenou státu?
• Selektivní, elitářské postupy žalobců a justice

Pokud opomineme porušování zákona jako je např. maření spravedlnosti (tím je myšleno zametání některých trestných činů tzv. pod koberec), tak se musíme v opačném případě zabývat tím, proč se některé případy stíhají, přestože není naplněna dikce trestního zákona a trestního řádu. Má snad premiér Andrej Babiš pravdu v tom, když několikrát zopakoval, že se dá trestní stíhání u nás objednat? Podotýkám, že Andrej Babiš není jediný vysoce postavený ústavní činitel, či znalec poměrů na policii, státním zastupitelství a justici, který se takto vyjádřil. Něco obdobného jsme zaznamenali například i od nynější ministryně spravedlnosti Marie Benešové.

IAV v uplynulém období podal řadu trestních oznámení na porušení zákona při jmenování vysoce postavených státních činitelů, úředníků, přestože nesplňovali pro výkon funkce zákonnou podmínku. Jedno z trestních oznámení na porušení zákona směřovalo právě na jmenování Andreje Babiše ministrem financí v Sobotkově vládě, přestože zákonnou podmínku nesplňoval – neměl lustrační osvědčení. (Renata Vesecká údajně neměla v zákoně nedefinovanou praxi v energetice). Ve stanovisku k našemu trestnímu oznámení jsme byli vyrozumění a informováni, že zákon byl porušen, ale nikdo nemůže být stíhán. Rovněž za další porušení zákona při jmenování dalšího člena Sobotkovy vlády nemůže být nikdo stíhán.

Selektivní, elitářské hodnocení možných trestných činů v oblasti jmenování státem placených činitelů je v demokratické zemi pozoruhodné. Porušování Listiny práv a svobod a Ústavy České republiky se stalo v mnoha směrech běžnou praxí, stejně jako je účelové stíhání a tím mrhání veřejnými financemi.

V kauze jmenování JUDr. Renaty Vesecké PhDr. (bývalé nejvyšší státní zástupkyně) na pozici místopředsedkyně ERÚ pro věci právní je žalobcem státní zástupce Kamil Špelda z Jihlavy. Bývala ministryně spravedlnosti Helena Válková jej povýšila jen pár měsíců před zahájením stíhání Aleny Vitáskové.

Policie, která totiž šetřila trestní oznámení, které na Alenu Vitáskovou podal bývalý zaměstnanec ČEZ a.s. Pavel Prokeš, „otálela“ s obviněním, protože pravděpodobně shledala, že se nejedná o trestný čin. Ke stejnému závěru dospěl i expert pro trestní právo, který jako odborník pracoval na ERÚ ve funkci specialisty pro trestní věci, když předtím působil téměř třicet let jako vyšetřovatel u speciálních útvarů policie. Kauza byla „této Policii“ odebrána a předána „jiné Policii“, kde se s tím uměli za dozoru Mgr. Kamila Špeldy lépe popasovat. Celá kauza má pokračování u Jihlavského soudu. Mezitím probíhá Ústavní žaloba na prezidenta republiky, že odmítá na návrh premiéra odvolat a následně jmenovat ministra kultury, který pravděpodobně jako středoškolák se všeobecným vzděláním a nejasnou praxí nesplňuje dle mého názoru podmínky pro výkon funkce ministra kultury.

Vítejte doma v Kocourkově, kde známe pořekadlo „Padni komu padni“ platí s malou úpravou „Padni, na koho ti ukážeme“.

Ing. Alena Vitásková
předsedkyně IAV

Ostrava, dne 28. 7. 2019