Kompetence a činnost inspekce je dána zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Co do struktury se inspekce skládá ze Státního úřadu inspekce práce, který dále řídí oblastní inspektoráty práce, jež mají územní působnost zpravidla pro dva kraje. V našem regionu tedy působí Oblastní inspektorát práce pro Ústecký a Liberecký kraj.  

Co se týče věcné působnosti inspekce, můžeme ji rozdělit do třech základních tematických okruhů:

Právě třetí oblast se vztahuje i k působení cizinců na českém trhu práce. Stěžejní částí kontroly zaměstnanosti je kontrola nelegální práce. Nelegální prací se rozumí:

Za umožnění výkonu nelegální práce je možné uložit pokutu od 50 000,-  do  10 000 000,- Kč. 

 

Z výše uvedeného jsou patrné dvě skutečnosti. Jednak že výkon nelegální práce je zákonodárcem považován za velmi závažný správní delikt a jednak, že je to delikt v řadě případů spojený s prací cizinců. Zaměstnavatelé by tudíž měli být velmi obezřetní při zaměstnávání cizinců či přidělování práce firmám s výhradně či převážně cizineckým personálním substrátem. Jakkoli je současná situace na trhu práce složitá z hlediska náboru zaměstnanců, zaměstnavatelé by měli pečlivě dbát na to, aby se vyvarovali zbytečných chyb při zaměstnáváním cizinců, protože to pro ně může mít nezanedbatelné negativní důsledky. Nejen s ohledem na shora uvedené pokuty, ale v případě, že je zaměstnavateli prokázáno umožnění výkonu nelegální práce, nemá možnost po 3 měsíce poptávat zaměstnance prostřednictvím úřadu práce a tudíž i legálně zaměstnat nové cizince (bez ověření situace na trhu práce není možné získat zaměstnaneckou kartu). Vedle toho zaměstnavatel nezíská ani žádné příspěvky od úřadu práce na zaměstnávání nových zaměstnanců.

 

Považuji za nezbytné podotknout, že inspekce práce není jediným státním orgánem, který se věnuje kontrole práce cizinců. Stejná oprávnění mají i Celní úřady s tím, že svá zjištění předkládají inspektorátům práce, kteří na základě nich případně ukládají sankce. Cizinecká policie pak kontroluje pobytový režim cizinců. Asi není třeba zdůrazňovat, že kontrolní činnost koordinujeme a některé kontroly děláme přímo společně s cizineckou policií nebo celním úřadem.  

 

Nyní bych rád popsal několik modelových situací, kdy dochází nejčastěji k nelegální práci cizinců. Především je to případ, kdy cizinec vykonává závislou práci, kterou deklaruje jako práci samostatně výdělečně činnou. Tedy známý ,,švarcsystém“.  V daném případě není jedinou motivací k takovému postupu jenom snaha zaměstnavatele ušetřit na daních, pojištění a zbavit se některých dalších závazků vůči zaměstnancům jako v případě tuzemců, ale i fakt, že získat povolení k pobytu za účelem podnikání je pro cizince mnohdy jednodušší než povolení k pobytu za účelem zaměstnání. 

 

Poměrně často se objevuje i jev, že cizinec disponuje povolením k zaměstnání k firmě A, ale fakticky a reálně práci vykonává pro firmu B, C nebo D. Mnohdy sám cizinec vlastně netuší, pro jakou firmu dělá. Někdy zaměstnavatelé dělají chybu, že zaměstnají cizince ze země, se kterou máme bezvízový styk v domnění, že v takovém případě cizinec nepotřebuje povolení k zaměstnání ani vízum.  Ale Česká republika v řadě případů vyloučila z bezvízového styku ty cizince, kteří chtějí na území našeho státu provozovat výdělečnou činnost. 

 

Konečně je zde ještě jedna neblahá praxe, která se objevuje v poslední době. Je to zneužívání volného pohybu v rámci schengenského prostoru. Typická je situace, kdy Ukrajinci přicestují s polským vízem do ČR, kde pracují. Mnohdy se objevuje celý řetězec polských a českých firem, kdy na konci je nějaký český průmyslový podnik. Inspekce práce v takových případech pečlivě zkoumá, zda se nejedná o nelegální práci nebo nelegální zprostředkování zaměstnání, kdy často k takovým závěrům dochází. 

 

Vedle kontrol nelegální práce bych se ve vztahu k práci cizinců zmínil ještě o dvou záležitostech. Bohužel existují zaměstnavatelé, kteří zneužívají složitější situace cizinců na našem pracovním trhu. Cizinci jsou nesporně na svém zaměstnavateli mnohem závislejší než tuzemci a často se i složitě dorozumívají. Někteří zaměstnavatelé pak cizincům platí za stejnou práci mnohem horší mzdu než tuzemcům. Inspekce práce proto v rámci svých kontrol věnuje v tomto roce zvýšenou pozornost dodržování rovného odměňování cizinců ve srovnávání s obdobnou prací tuzemců.

 

Konečně bych se rád ještě zmínil o zaměstnávání občanů jiných států EU. Ti mohou na našem pracovním trhu samozřejmě pracovat bez jakýchkoli povolení. Nicméně řada zaměstnavatelů opomíjí fakt, že má ve vztahu k nim specifické oznamovací a evidenční povinnosti. ČR  i EU chce mít přehled o tom, k jaké dochází migraci v rámci EU, a proto mají zaměstnavatelé povinnost oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce nástup do zaměstnání občana EU nebo cizince na kterého se nevztahuje povolení k zaměstnání či pobytu a to nejpozději právě v den jejich nástupu do zaměstnání. Vedle toho mají zaměstnavatelé vést evidenci zaměstnanců z řad občanů EU a cizinců.  Zaměstnavatelé na tuto povinnost zapomínají nebo o ní nevědí. Vystavují se tak riziku, že budou ze strany inspekce práce pokutovány. Sice se nejedná  zdaleka o tak velké sankce jako v případě nelegálního zaměstnání (maximální možná výše pokuty je zde 100 000,- Kč), ale i tak to může být pro zaměstnavatele nepříjemné. 

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s magazínem TEMA, vydávaného Okresní hospodářskou komorou Most (vydání na téma "IMPORT - EXPORT")