Ze zpráv v médiích je obtížné zjistit, proč tento rozsudek již neplatí, ale pravděpodobně měly události týkající se rozsudku následující průběh.

Generál Lorenc byl v roce 1992 odsouzen vojenským soudem v Táboře za zneužití pravomoci veřejného činitele k trestu odnětí svobody na čtyři roky za neoprávněné zadržování asi 294 odpůrců režimu, což potvrdil v roce 1993 Vyšší vojenský soud v Praze.

Generál Lorenc tedy nebyl odsouzen za činy sloužící totalitnímu režimu, ale za porušování pravidel, která sám tento totalitní režim nastavil.

Lorencovi pomohl rozpad federace

V roce 1993 však přišlo rozdělení Československa a generál Lorenc se poté stal slovenským občanem. Z tohoto důvodu také nenastoupil k výkonu trestu. Česká strana zároveň evidentně nepožádala o to, aby byl trest vykonán na Slovensku.

Namísto toho vojenský soud v Bratislavě rozhodoval o uznání rozsudku táborského vojenského soudu a Vyššího vojenského soudu v Praze. Vojenský soud v Bratislavě český rozsudek neuznal a na Slovensku pak proběhlo nové trestní řízení, k němuž byl český rozsudek pouze podnětem.

V roce 1995 tak zahájila slovenská prokuratura nové trestní řízení, které však bylo bratislavským soudem zastaveno, proti čemuž podal prokurátor stížnost.

Slovenské soudy následně odsoudily generála Lorence za 11 neoprávněných zadržování odpůrců režimu k trestu odnětí svobody 15 měsíců s podmíněným odkladem na tři roky.

Kde je těch tři sta zadržovaných?

Rozdíl mezi počtem skutků uvedených v „českém“ a „slovenském“ rozsudku zdůvodňovala slovenská strana tím, že jí česká strana neposkytla součinnost, a slovenské soudy tak neměly možnost vyslechnout všechny poškozené, včetně například Alexandra Dubčeka.

Česká strana toto obvinění odmítala, ale není zřejmé, zda důvodem tohoto odmítání nebyla skutečnost, že považovala za dostatečné výslechy provedené v rámci „českého“ trestního řízení.

„Český“ rozsudek nad generálem Lorencem tedy již neplatí. Lorenc se také v době, po kterou mu byl odložen trest udělený na základě „slovenského“ rozsudku, takzvaně osvědčil, tedy nespáchal ve zkušební době žádný jiný trestný čin.

Je na něj tedy nutno pohlížet prizmatem této skutečnosti. Faktem ale je, že část jeho trestných činů zůstala nepotrestána, a to i z důvodu špatné koordinace mezi českými a slovenskými justičními orgány.

Autor je advokát a přednáší na Právnické fakultě UK a dalších vysokých školách.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami. Publikováno se souhlasem vydavatele.