V čele Doněcké lidové republiky zůstane Alexandr Zacharčenko a parlament bude ovládat jím vedená společenská organizace Doněcká republika. Vůdcem Luhanské lidové republiky bude bývalý elektrikář Igor Plotnickij, který zase stojí v parlamentní organizaci Mír pro Luhansko.

Dalším „nepřekvapením“ bylo prohlášení Kyjeva, že volby byly fraškou, která zkomplikuje mírový proces, a Evropská unie je označila za překážku pro usmíření.

Jediný odlišně smýšlející silný hráč ukrajinského konfliktu Rusko naopak volby uznalo, stejně jako volby celoukrajinské minulý týden.

Šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová konstatovala, že nedělní volby byly v rozporu s minským protokolem, který předpokládal, že volby na východě země proběhnou v rámci voleb celoukrajinských.y

Nově zvolený šéf NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že organizace nedělních voleb je jen dalším ruským pokusem destabilizovat Ukrajinu, generální tajemní NATO konstatoval, že volby organizované separatisty 2. listopadu podkopávají úsilí na Ukrajině zavést klid.

Ruský ministr zahraničí Lavrov zase tvrdí, že Moskva volby uznává, protože již zmíněné dohody z Minsku naopak respektují. Včerejší hlasování podle Lavrova naopak legitimizovalo dosavadní vůdce doněckých a luhanských povstalců.

Přitom zářiové minské dohody hovořily o tom, že veškerá hlasování proběhnou podle platného ukrajinského práva. Parlamentní volby, a to i ve východní části, která je pod kontrolou povstalců, měly proběhnout 26. října, ale v separatistických regionech proběhly až včera.

Povstalci se nehodlají se účastnit ani celoukrajinských voleb do místních samospráv, které mají v zemi proběhnout 7. prosince. Žádají, aby ve zmíněných regionech nemusely tři roky místní volby být vůbec organizovány, a pro jimi ovládané oblasti požadují zvláštní status. To znamená, že žádný místní představitel by nesměl být 3 roky odvolán z funkce.

Přitom zdroje na financování plánu společensko-hospodářského rozvoje Donbasu mají jít z ukrajinského státního rozpočtu, včetně financování sociální pomoci, nebo vytvoření vlastních policejních sil.

V rámci dohody o příhraniční spolupráci mohou orgány doněcké a luhanské oblasti navazovat kontakty se sousedními oblastmi Ruské federace. Nyní se po několikerém porušení minských dohod zdá, že separatisté by si přáli připojení k Rusku.

Moskva je ale jako přímou součást svého území jako velkou ekonomickou zátěž evidentně nechce. Spíš by si představovala neukrajinský pás území, který by spojoval moldavské Podněstří, které by bylo propojené s Krymem, přes separatisty dobývaný Mariupol.

Vše jako nezávislé soustátí pod kontrolu Ruska. Ne ale jako jeho územní část.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.