Nejde ani tak o výpověď ukrajinského ministra zahraničí Pavla Klimkina, že teroristy ovládaná území budou nakonec znovu přičleněna k Ukrajině. To je konec konců dlouhodobá vize vlády v Kyjevě a v terénu to zatím vypadá zcela jinak.

Mnohem horším dojmem může na vzbouřené obyvatele Donbasu působit oznámení předsedy vlády Arsenije Jaceňuka. Ten konstatoval, že zmíněné regiony nebudou nadále dostávat dotace ze státního rozpočtu, přičemž dodal, že v oblastech kontrolovaných vzbouřenci nebudou lidé dostávat sociální dávky, jako jsou starobní důchody nebo jiné formy sociální podpory.

Ročně potřebují nyní vzbouřené regiony dotace ve výši v přepočtu 2 mld eur. Na druhou stranu slíbil, že oblasti nebudou odpojeny od ukrajinské rozvodné sítě plynu a elektrického proudu, aby obyvatelstvo před nadcházejícími zimními měsíci nezmrzlo. Tedy pokud bude mít Ukrajina sama těchto dodávek dost od Ruska a nebude se muset spoléhat na reexport ze západní Evropy. Ukrajinská vláda navíc tvrdí, že místa kontrolovaná separatisty už stejně za dodávky plynu, tepla a elektřiny řadu měsíců neplatí.

Podle Jaceňuka by ale měli být donbasští příjemci důchodů a dávek obráni o své příjmy jen dočasně. Ty jim prý budou ukládány na účty v Kyjevě a po odchodu separatistů z Doněcku a Luhansku jim budou splaceny. To ale může trvat i léta. Dokud budou oblasti kontrolovat samozvanci, nebudeme jim přece ještě dodávat peníze, konstatoval Jaceňuk.

Volby v Doněcké a Luhanské republice, které proběhly 2. listopadu, zkomplikovaly jejich představitelům a obyvatelům i další věci. Vláda zrušila zvláštní statut pro Donbass a zavedla na hraničních územích kontrolu pasů a ukrajinských dokumentů, aby tak omezila počet osob, které se pohybují dovnitř a ven. 

Vláda tvrdí, že listopadové volby jsou vážným porušením mírových dohod z Minsku. Tam jednaly Ukrajina, OBSE a Rusko, které jediné výsledek hlasování uznalo. Navrhla zrušení speciálních podmínek pro obě oblasti, které byly dohodnuté v Minsku a rozšiřovaly pravomoci místních samospráv.

Vláda v Kyjevě chce do regionů dodávat humanitární pomoc lidem, kteří tam zůstat nechtěli, ale bylo jim znemožněno povstalci během bojů odejít. Jakým způsobem chtějí pomoc potřebným dopravit, zůstává neznámou. Pesimistou je i prezident Petro Porošenko, který upozornil, že se stát musí připravit na nepříznivý vývoj na východě země. Tu humanitární pomoc si totiž klidně můžou mezi sebou rozdělovat ozbrojení separatisté. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.