Do značné míry stále nekontrolovatelná síť se stává čím dál více trnem v oku vládám i dalším mocenským strukturám. A tak ve spolupráci se soukromými firmami vymýšlejí způsoby, jak dostat tok informací pod svůj dohled. Proč? Jde o další zákonné opatření, které se snaží implementovat legislativní nástroje, které umožní perzekuovat jednotlivce a sloužit k zastrašení široké veřejnosti. ACTA sice oficiálně řeší padělání a ochranu copyrightu, ale v praxi se může stát účinným nástroje na kriminalizaci kohokoliv. O dohodě se v posledních dnech intenzivně píše ve specializovaných i mainstreamových médiích.

Zajímavé je, jak se stalo z doposud přehlíženého mezinárodního dokumentu hlavní téma. Řada subjektů upozorňovala na rizika obsažená v dohodě ACTA opakovaně během posledních dvou let. O věc se zajímali ale převážně specialisté a k běžnému uživateli internetu informace nepronikly.

World Wide Web War

Zájem o ACTA propukl díky souhře několika událostí. Prvním byly celosvětové protesty proti americkým zákonům SOPA a PIPA, které mají obdobně represivním způsobem „řešit“ stejnou problematiku, ale jen na teritoriu USA. Den po té přišel nečekaný zásah proti velkému serveru na sdílení dat Megaupload.com. Už ten rozzuřil řadu jeho uživatelů a hacktivistická skupina Anonymous odpověděla téměř okamžitě kybernetickými útoky na vládní servery po celém světě.

Ve stejné době měla dohodu ACTA podepsat také polská vláda. Na rozdíl od jiných zemí se v Polsku ale stala tato dohoda celospolečenským tématem. Protesty proti jejímu podpisu byly nečekané a masivní, přičemž přicházeli především od mladé generace. Škála odporu polské veřejnosti byla široká, od velkých demonstrací ve všech významných polských městech až po hacknutí webu premiéra a jeho zesměšnění.

Právě polská odhodlanost demonstrovat za svobodný internet povzbudila i další země, i když nikde zatím nebyli protesty tak výrazné. V Praze se chystá zatím hlavní protest dnes, ve čtvrtek 2. února od 14:00 na Klárově, v době před zasedáním poslanecké Sněmovny. Další demonstrace jsou svolávány do dalších českých měst na sobotu 4. února.

Výrazný nesouhlas, ať v ulicích nebo ve virtuálním prostoru politické struktury do jisté míry zaskočil. Před primitivními DDoS útoky se najednou cítí bezbranní a ačkoli jsou jen symbolického rázu, ukazují počet odpůrců ACTA. To je na současném dění zřejmě nejzajímavější věc. Zdá se, že hodně lidí vzalo boj za internet, co by svobodné médium, vážně. Otázkou zůstává, zda vytrvají nebo dokonce přejdou do protiútoku a zatlačí vládnoucí politiky, coby prodlouženou ruku korporací, do kouta.

A co náckové?

Protest proti ACTA je rozhodně na místě, bohužel je na místě dát si pozor i na parazitování neonacistů. Nebyli by to neonacisté, kdyby vynechali nějakou přežitost se zviditelnit. Navíc na tématu svobodného internetu, který neonacisté tak rádi využívají k šíření své propagandy. Co na tom, že kdyby převzali moc, po jakékoli svobodě, ne jen svobodě slova, by bylo veta. Absurdnost celé situace je zřejmá všem, ale na to neonacisté nedbají. Proto asi nikoho tolik nepřekvapí, že již v sobotu 28. ledna zkoumali terén na prvních spontánně svolaných protestech proti ACTA. Dlouholetí neonacisté Patrik Vondrák a Lukáš Rod prozatím jen na Václavském náměstí postávali na okraji shromáždění. Ale možná by si rádi vzali slovo. Konečně protest proti ACTA podpořil i jeden z přežívajících neonacistických webů Revolta.info.