Z lučební premiérovy dílny vyšla jen náležitě "vykastrovaná , či vykostěná“ verze,  vůbec negarantující depolitizaci státní správy požadovanou z EU. Naopak, vznikl bezzubý bastard, neohrožující pokračování  politizace, ale i  byrokratizace trvale bobtnající státní správy. Z moci politiků ustavení  vládní a správní manažeři si totiž dovedli a dovedou vytvářet dost prostoru i  pro  své, často nemravné  správní a finanční aktivity, za něž nemuseli po celých 25 let, ale nemusí ani dnes  nést  jak morální, tak  hmotnou  odpovědnost", ve vyspělých  demokraciích běžnou. 

V ČR tak vznikl sitcom v podobě  hamižnických osobních programů vládních, poslaneckých a jim poplatných činitelů ve stylu Plunder Program of Politicians (PPP) . Kořeny tohoto programu lze spatřovat v tvorbě falešně mesiášské, neoliberální scholastické profesorské ekonomické strategie, zpestřované "zhasínání světla, úprkem ekonomie před právem i spravedlností, v bankovním socializmu etc.  Nic tak v ČR nebránilo profesionalizaci, opět velkoryse pojatých  malverzačních procesů ze státních zdrojů, kdy po rudé vládě pokračovaly střídavě modré a oranžové vlády, které všechny  bujaře pokračovaly v praxi "privatizace výnosů a etatizace ztrát." Trvale byl a je pěstován režim nastolené fašizaci demokracie,  režim nezodpovědného stranického povýšenectví, při odmítání pokusů občanské laické i odborné veřejnosti o účinný management zdola.  Sociologovo případné označení  ignorantského, korupčnického mocenství politiků za  "krizi v  zacházení s demokracií", tak koncem devadesátých let stály každého z nás 100.000 Kč. 

Jak také jinak, když v rámci kooperačních působností EU čtyři europoslanci pověření kontrolou  čerpání dotačních titulů EU v naší zemi konstatovali , že „ ČR má už třetím rokem nejvíce chyb ze všech členských států EU. Situace se prý ale zlepšuje, přinejmenším v kontrolní činnosti, protože se odhalují stále nové a nové chyby.” Bruselským kontrolorům, jak vidno, nechyběla příslušná dávka sarkasmu, když takto diplomaticky popsali stav věcí veřejných a národohospodářských v ČR.   Těžko říci, proč europoslankyně paní Ingeborg Grässleová na hranou spokojenost nepřistoupila a řekla pravdu. Prohlásila totiž, že "Češi by neměli z evropských zdrojů dostat ani korunu a ještě by měli spoustu peněz vracet. Vymysleli takový způsob čerpání, který zřejmě záměrně vytváří prostor pro podvody s evropskými penězi. Dosud se prý nevysvětlilo, jak bylo možné, že se vytvořil takový systém, který v několika stupních nad sebou kryl podvody a korupce, ke kterým docházelo v nižších úrovních. Češi neumějí s penězi zacházet, chovají se jako v Řecku, nedá se jim věřit, když něco slíbí, a podvody kryjí dodnes". Taková kritika byla českými úředníky přijata se zřetelnými rozpaky, sváděli vinu na sebe navzájem, aniž by se předmětně zabývali svou morální, nemluvě o hmotné responzibilitě. Věcně správného, insttucionalizovaného i presonifikovaného  pojmenování reality, čerpání a využívání finančních prostředků z EU resp. informací a auditů o ní, se veřejnosti  nedostalo. Podle aktuální zprávy EU Report 2014 však může ČR v končícím programovém období přijít až o 65 mld. korun na projekty financované z evropských prostředků. Z hlediska čerpání evropských peněz je ČR trvale nejhorší z celé Unie.

Konnrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, ale i nedůvěra a bdělost občanů, jsou stále větším hřebík v botě politiků. Je tomu tak i s ohledem na výsledky prověrek "hospodaření"  na MZe  v období  2010 až 2012, případně v dalších časových souvislostech. Kontrola  byla proveden od února do srpna 2013 a zpráva NKÚ předmětně konstatuje, že "v programech využívaných v kontrolovaném období byly zjištěny obecně formulované a velmi podobné cíle, například “optimalizovat hospodaření s vodou se zřetelem na udržení funkcí krajiny a zároveň zdokonalit systémy hospodaření s vodou v krajině“.

Rovněž některé očekávané přínosy byly uváděny v obecné rovině, např. „zlepšení zdravotního stavu zemědělských plodin, hospodářských zvířat nebo lesů“. Bez komentáře ponechávám zaznamenané vydání 13 milionů Kč na výzkum pitelnosti piva v ČR. Takové a řada podobných přínosů jsou obtížně ověřitelné a použitelné k hodnocení efektivnosti programu. MZe, které nezpracovalo dostatečně podrobná a přesná pravidla hodnocení přínosů, a tím nezamezilo rozdílnému přístupu k vyhodnocování výsledků podpořených projektů. Současně Mze “nestanovilo ve smlouvách o podpoře uzavíraných s příjemci podpory vždy konkrétní a měřitelné cíle a pro praxi využitelné výsledky. U projektů ukončených v roce 2012 neuzavřelo s příjemci ve většině případů smlouvy o využití výsledků projektů včetně plánu užití výsledků, nemůže tedy sledovat praktické využití získaných výsledků". NKÚ vidí hlavní důvody tohoto stavu ve špatném výběru projektů, jejich předražení, v pomalém, co do provozní účinnosti nedostatečně kontrolovaném čerpání peněz.

Exemplárním příkladem “vládního hospodaření" je dáno shrnutím a vyhodnocením kontrolních závěrů ve Věstníku NKU ( 13/08 Peněžní prostředky určené na účelovou podporu zemědělského výzkumu, vývoje a inovací prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstvo zemědělství), které k účelové podpoře  zemědělského výzkumu v letech 2010–2012 činila 1,2 mld. Kč.  Zpráva uvádí, že  "financování bylo prováděno prostřednictvím programů, které neměly vždy konkrétní, měřitelné a jednoznačně ověřitelné cíle. Veřejné soutěže, při kterých byly vybírány projekty k podpoře, nebyly transparentní a neměly jasná a všem účastníkům známá pravidla. MZe nechávalo v celém systému účelové podpory VaVaI zpracovávat oponentní posudky, které však nebyly účelně využívány; zároveň nemělo zpracovanou databázi oponentů a pravidla pro jejich výběr". Peněžní prostředky státního rozpočtu byly údajně použity na financování aplikovaného výzkumu, MZe však nezpracovalo dostatečně podrobná a přesná pravidla hodnocení přínosů, a tím nezamezilo rozdílnému přístupu k vyhodnocování výsledků podpořených projektů. Současně nestanovilo ve smlouvách o podpoře uzavíraných s příjemci podpory vždy konkrétní a měřitelné cíle a pro praxi využitelné výsledky. U projektů ukončených v roce 2012 neuzavřelo s příjemci ve většině případů smlouvy o využití výsledků projektů včetně plánu užití výsledků, nemůže tedy sledovat praktické využití získaných výsledků. Tyto skutečnosti byly a jsou základem výhrad k působnostem Mze na úseku odborného provozního poradenství ze strany multidisciplinární skupiny odborníků.  Politizace národního hospodářství, povětšině bez zpětných vazeb na život a problematiku občanů či provozní praxe, ignorovala nejen strategické a koncepční potřeby země, ale také pokusy laické i odborné veřejnosti o management zdola. Politické, vládní i nevládní útvary si celých 25 let vystačily s neoliberálními scholastickými improvizacemi, počínaje profesorskou privatizací, s “neviditelnou rukou trhu”, bez odpovědné koncepční a strategické politiky státu.  Až pod tlakem EU byly v minulém roce zpracovány zásady Strategie pro růst -české zemědělství a potravinářství po roce 2013 (12.12.2012). Týmově a odpovědně zpracované strategické rozvojové cíle plně dokládají dvacetiletou jízdu našich vlád „na mrtvém koni“. LIB i LAB vlády tpělivě a vědomě ukládaly do skříní kostlivce, aby je při následně získané moci mohly objevovat, aniž by si v časech opozičního postavení připouštěly jakoukoliv spoluodpovědnost, pomineme-li mzdově nenasytné, ale nefunkční parlamentní zastupitelské “pojistky”.

Úřad NKÚ prověřoval kromě jiného také dotační tituly na výzkum z let 2010 až 2012. Ministerstvo na ně vynaložilo 1,2 miliardy korun. Kontroloři  prověřili 23 konkrétních projektů za 98 milionů korun, jejichž výsledky měly být využitelné v praxi. Přínosy projektů měli jejich autoři vyhodnocovat například prostřednictvím počtu zemědělců, kteří výsledky při běžné činnosti využijí. Stav našeho agrárního, potravinového i rurálního sektoru svědčí o naprosté nefunkčnosti daných záměrů, protože, jak konstatoval exprezident AK ČR, sektor “je tam kde je”.  Navíc je nutno reálně připustit, že České republice nebudou proplaceny z fondů Evropské unie částky peněz v řádech desítek miliard korun v rámci již skončené, ale účetně nedořešené finanční perspektivy let 2007 – 2013.

Náš fiskálně dobře orientovaný expremiér upozornil již před dvěma a půl roky na možnost, že z celkového objemu cca 800 mld. Kč (30,6 mld. eur) evropské finanční perspektivy ČR let 2007–2013, nebude cca 150 – 200 mld. Kč dočerpáno. Navrhoval tehdy ve sněmovně, aby vláda zahájila krizový management čerpání evropských peněz. Nestalo se tak. Tehdejší, ale i ta dnešní vláda klouzavě bagatelizovala vážný signál, který opakovaně přicházel z Bruselu od delegací poslanců Evropského parlamentu, že pochybné projekty proplatí český stát ze svého rozpočtu, prostě opět obere občany.

Profesionálně úsměvný a optimistický předseda vlády koaličních slepence  měl  do konce listopadu předložit kontrolnímu výboru sněmovny informaci o přijatých opatřeních k odstranění nedostatků zjištěných Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ). Výbor ho k tomu vyzval po projednání zprávy NKÚ o finančním řízení prostředků EU v ČR. Podle aktuální zprávy EU REPORT 2014, totiž  může ČR v končícím programovém období přijít až o 65 mld. korun na projekty financované z evropských prostředků. Z hlediska čerpání evropských peněz je ČR trvale nejhorší z celé Unie. NKÚ vidí hlavní důvody tohoto stavu ve špatném výběru projektů, v jejich předražení, v nezodpovědné praxi čerpání peněz EU. Poslanci PSP ČR konstatovali, že “NKÚ vykoná činnost, vypracuje zprávu, ale vláda se tím vůbec nezabývá. To je dost závažný problém”, prohlásil předseda výboru Vladimír Koníček (KSČM). Na jeho podnět poslanci v usnesení vyzvali premiéra, aby je o přijatých opatřeních informoval. Podle Květy Matušovské (KSČM) kontroloři ve většině případů navrhují potřebu legislativních změn, uvítala by ale jejich větší spolupráci na přípravě těchto změn. »NKÚ problém vyhledá, popíše ho, ale už nemá pravomoc vynucovat si nápravu tohoto stavu, «konstatoval Štěpán Stupčuk (ČSSD).» To už je debata o postavení NKÚ, reagoval prezident úřadu Miloslav Kala. I když prý je takové debatě nakloněn, vlastní kontrolu musí podle něj vykonávat poslanci. »Jste to vy, kdo má donutit ministry k provedení nápravy, «zdůraznil prezident NKÚ.

Kvůli rozpočtovým a realizačním chybám uplatnila Evropská komise v roce 2012 vůči ČR pokuty 125 milionů Euro (3,43 mld. Kč), což zemi řadí na sedmé místo ze všech států EU. Zároveň ČR do konce roku 2012 z vlastní iniciativy oznámila korekce za dalších 228 mil. Euro (6,26 mld. Kč). Údaje za roky 2013 a 2014 zatím nejsou oficiálně k dispozici, ale například v červnu letošního roku byla v rámci operačního programu Podnikání a inovace vyměřena další pokuta ve výši 1,8 mld. korun. V nadcházejícím programovém období má ČR k dispozici 22 mld. Euro (594 mld. Kč).Stále však u nás existuje dost politiků, kteří jsou ochotni veřejně vystupovat bez šatů a přitom se sebevědomě tvářit, že jsou vlastně oblečení, že vykonávají poctivě své zastupitelské poslání.  Skutečnost je jiná. Veřejné zájmy , public goods , přicházejí zkrátka, protože při jejich zaslepené hamižnosti až “nenažranosti” jsou to jejich prebendy, jejich peníze, které mají politici a zastupitelé n a mysli až první v řadě. Pro NKÚ i pro poslance vypadá velmi motivačně zpráva z Mze., že vláda schválila národní dotační programy na rok 2015, které předložil ministr zemědělství Marian Jurečka. Na podporu zemědělství a venkova je připraveno přibližně 1,57 miliardy korun. Peníze půjdou zejména do živočišné výroby. Struktura programů je podobná jako v minulých letech, nově bude spuštěný program Udržování a obnova kulturního dědictví venkova. Takže třešínka pro kontrolní působnosti nejen NKÚ  a PSP ČR, ale i pro odbornou veřejnost.

Multidisciplinární skupina odborníku, příslušníků akademické obce oslovila MZe i MŠMT ČR s výzvou k pracovnímu jednání ve věcech odborného poradenství a edukace, které mělo proběhnout 19.3.2014. Stalo s e tak pouze formou "slyšení", dodnes beze slova relevantní reakce na podané konstruktivní návrhy na potřebná nápravná opatření, která plně reflektovala i  závěry NKÚ.  Ty z provedených kontrolních prověrek uzavírají, že pro efektivní a hospodárné využití peněžních prostředků státního rozpočtu určených na účelový zemědělský výzkum v dalších letech je nezbytné:

– stanovit konkrétní, měřitelné a jednoznačně ověřitelné cíle programů;

– zavést transparentní veřejné soutěže s jasnými a všem účastníkům známými pravidly;

– stanovit pravidla pro zpracování a využití oponentních posudků v celém systému účelové podpory VaVaI;

– stanovit podrobnější a přesnější pravidla hodnocení přínosů projektů, aby se zamezilo rozdílnému přístupu řešitelů k tomuto vyhodnocování;

– stanovit ve smlouvách o podpoře vždy konkrétní, měřitelné a pro praxi přínosné výsledky a kontrolovat jejich plnění;

– uzavřít chybějící smlouvy o využití výsledků z roku 2012 a požadovat po řešitelích dlouhodobé a věrohodné hodnocení přínosů jednotlivých projektů;

– v dalších programech uplatňovat poznatky získané z vyhodnocování výsledků podpořených projektů.

Kéž by se naší páni poslanci kromě svých platových hrátek dokázali uvolit ke svým poslaneckým kontrolním a interpelačním povinnostem, kromě jiného i ve výše uvedených záležitostech.

Naše názorové uskupení odborníků však také dodává ,že vláda ČR a její MZe nemá nejen funkční strategii rozvoje agrárního a potravinového sektoru, nezabezpečuje odpovědně ani potravinové právo, neplní vládní usnesení o Strategii zajištění bezpečnosti potravin v ČR po přistoupení k EU”  (č.j.1277,15.12.2004) primárně poskytováním "komplexního odborného provozního poradenství na základě analýz rizik, na principu prevence  a v gesci státu" ( Bílá kniha EU,1999). Máme  průkazná pochybení o úrovni péče o o food security, životní prostředí i  krajinotvorbu, o hospodaření se zdravím populace i se státními hmotnými rezervami. Postrádáme  regionální strategii potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti. Chybí nám nezbytná míra „zdravého selského rozumu“ opírajícího se o stejně nezbytnou míru etatické regulace v zájmu public goods, a to v souladu se zásadou: „veřejné peníze musí být pod veřejným dohledem“.

Trvale demoralizačně působí adorizace svaté trojice GDP „Globalizace, Deregulace, Privatizace“, opírající se o systém tři B, „Byrokrat, Bankéř, Byznysman“. Bez prosazení dozoru odborné i občanské veřejnosti nad spravedlivým výkonem správy státu, nad mravným spravování věcí veřejných, povedou věci státu dál k neřízenému úpadku k pokračování ztrát v naší efektivnosti i konkurenceschopnosti. Souběžně probíhá úpadek civilizace, životně významné mimoprodukční funkcí pro národního hospodářství, životní a rurální prostředí tak bez efektivní státní péče trvale upadá. Reflexe hloubky pádu agrárního a potravinového sektoru se projevuje stále výrazněji v četnosti problémů týkajících se problematiky užitkovosti a zdraví zvířat, ale i zdraví lidí, bezpečnosti potravin, ekologické devastace.Podle provozních, statistických i ekonomických poznatků by proto měla být vyslyšena mementa akademické obce na potřebu tvorby a uplatnění nové koncepce provozně účinné strategie v ose stát – věda – praxe, a ne ji svěřovat nezávaznému outsourcingu či sebevědomým, morálně i hmotně nezodpovědným úředníkům, byť na postech ministrů. Je tomu tak také proto, že předpokládaná garance, gesce naší potravinové bezpečnosti je v režii našich politiků, vládních i nevládních institucí ve svém důsledku nedostatečně odpovědná, až nemorální, protože vedla a vede k řadě nepřímých, ale dnes již i přímých škod, a to i při ztrátách na životech. Za relevantní nápravná opatření je podle řady odborníků  a v gesci státu možné považovat:

Vytvoření základů efektivního zemědělského poradenského systému na základě analýz rizik a na principu prevence v gesci státu  s tím, že zemědělské poradenství musí splňovat základní požadavky provozní praxe na tuto formu veřejně prospěšných služeb. Ty musí být sofistikované, operativní, provozu vstřícné, schopné plnit požadovaná i , očekávaná zadání od potenciálních  odběratelů i poté, co bude omezena podpora zemědělskému poradenství z veřejných prostředků.  Zásadně je nutno změnit podmínky hodnocení pracovníků vzdělávacích a výzkumných institucí, při jejich začlenění do plnění úkolů zemědělského a potravinářského provozního poradenství, a tím usnadnění transferu poznatků aplikovaného výzkumu do praxe.

Spolu s cost benefit analýzami prosadit  účelovou sledovanost návratnosti veřejných prostředků vkládaných do zemědělského výzkumu, vzdělávání a odborného provozního poradenství a dalších státních aktivit.

Požadovat na vládní úrovni úpravu míry morální i hmotné responzibility ministerských činitelů dané zákonem o státní službě, při úpravě hodnocení výsledků činnosti zemědělských výzkumných ústavů a zemědělských univerzit tak, aby tyto instituce a jednotlivci byli finančně motivováni k účinné poradenské činnosti. Pokud ještě několik let zůstanou v platnosti stávající metodiky hodnocení preferující publikace vědeckých prací, přestanou tyto zemědělské instituce plnit funkci, pro kterou byly původně zřízeny.

.S ohledem na dosavadní výkonnost a efektivnost Koordinační skupiny ministra při MZe ČR zvážit možnost ustavení „nezávislého výboru" výzkumných ústavů, univerzit, GO, NGO, odborné i laické veřejnosti, a to pro tvorbu funkční "Koncepce odborného provozního poradenství v agrárním i potravinovém sektoru“. Výbor by se zodpovídal provoznímu i vládnímu establishmentu za efektivnost jeho působností.

Pan premiér i předsedové obou komor PSP ČR jsou dlouhodobě natolik “pracovně zaneprázdnění” státnickými záležitostmi, že se výše uvedenou problematikou účinně zabývat nemíní. Nemíní se zabývat závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, poslaneckými interpelacemi, efektivností působností ministerstev a parlamentních výborů, ale ani občanskými iniciativami formou věcných nabídek k pracovním jednáním ve smyslu v demokraciích uznávaných snah o management zdola, který je v ČR ignorován. Nejen autor příspěvku má takové “státnické jednání” za úpadek morálky i mravů, za úpadek demokracie, za politizaci a fašizaci věcí státu. Je tomu tak proto, že pánové se odmítají zabývat problematikou pro národ osudově významné dělby působností mezi strategií marketingu a strategií i managementu, působnostmi, které by měly být prioritní v rámci jejich funkčních zodpovědností.

Závěrem čerstvá informace o koncepčním počínání Mze ČR : Vláda schválila národní dotační programy na rok 2015, které předložil ministr zemědělství Marian Jurečka. Na podporu zemědělství a venkova je připraveno přibližně 1,57 miliardy korun. Peníze půjdou zejména do živočišné výroby. Struktura programů je podobná jako v minulých letech, nově bude spuštěný program “Udržování a obnova kulturního dědictví venkova”. Co k tomu dodat? Snad jen, že čím  tajuplnější programové zadání, tím snadnější politizace, resp. fašizace správy státu i zpronevěra  státních prostředků.