V posledních dnech se objevili v rámci kampaně před volbami do Poslanecké Sněmovny Parlamentu ČR kandidáti, kteří jsou spojováni s římskokatolickou církví, a přitom kandidují za politická uskupení, která je třeba označit za subjekty s extrémními názory. To není možné přejít mlčením.

Je třeba deklarovat, že politický postoj těchto osob není postojem církve, pro níž jsou určující principy katolického sociálního učení, kromě jiného formulované v exhortaci papeže Františka „Evangelii gaudium“, kde říká, že „celek je nadřazen části“ (EG 234-237) a „realita je důležitější než idea“ (EG 231-233). Tyto principy jsou zásadní i pro posuzování, zda programy stran a hnutí, za něž tyto osoby kandidují, odpovídají katolické sociální nauce nebo ne.

To znamená, že se nelze zaštiťovat jednotlivou hodnotou, která sice odpovídá křesťanskému pohledu na společnost a svět, přitom však zamlčovat nebo popírat další křesťanské hodnoty. Současně není možné nabízet vize odtržené od reality, které jsou neuskutečnitelné a stavět se tak do role zachránce společnosti, což je ve své podstatě planý předvolební slib.

V duchu stanoviska České biskupské konference k letošním volbám upozorňuji, že nelze kandidáty hodnotit jen podle jejich vlastních prohlášení. Je třeba zkoumat, zda tyto proklamace odpovídají způsobu jejich života a jaký je celkový systém zastávaných hodnot toho kterého politického uskupení, za něž dotyčný kandiduje.
 
Jsem přesvědčen, že nelze žít z deklarací, ale z Pravdy, která nás osvobozuje, a kterou lze poznat po ovoci, kterým je kromě jiného pokoj a sociální smír.

Mons. Jan Graubner,
Předseda ČBK