V širším okolí královského města Most leží půvabná vesnička,  Bedřichův Světec. A v této vesničce byl na počátku 13.století  vystavěn na malém vršku malý kostelík, původně pozdně románský, pak dostavovaný v ranně gotickém, později i ve slohu renesančním. Přežil všechny nepřízně osudu (války, změny pánů,atd.) až přišla doba rozkvětu všeho…a tu málem nezvládl. Byl sice oficielně kulturní státní památkou, ale církevní ,tedy tmářskou a na ni nějak nezbývalo. A pak přišel „Listopad“… Kostelík ho přivítal s rozkradeným mobiliářem, vymlácenými okny,s havarijní střechou i džunglí z náletových stromů a keřů.  Navíc ve vesničce, kde ze stovky věřících,zbyla malá hrstička.

 

Až pak, někdy v roce 2006, Mgr Hurta ,faráře bečovské farnosti, napadlo., požádat o pomoc skupinu přátel rotariánů, kteří vůbec netušili, že je kousek od Mostu tak cenná historická  stavba. A skupina přátel z Rotary klubu Most se nadchla. Přišlo jim všem samozřejmé, že musí udělat všechno pro záchranu této stavby, aby tady zůstala další staletí. Většina z nich byla ateisté, ale všichni ctili zásadu – zachovat dědictví otců pro další pokolení.

 

A tak se s pomocí kamarádů podnikatelů podařilo vyčistit okolí kostela od náletových dřevin, opravit střechu, položit pískovcovou podlahu i opravit bránu a dveře kostela tak,že již v září 2007 se mohl po 4Oti letech kostelík otevřít pro veřejnost  - uskutečnit první koncert žáků a učitelů ZUŠ F.L.Gassmanna z Mostu.

 

V dalších letech to pak šlo jako v pohádce. K původní partě nadšencú se začali přidávat i lidé bydlící ve vesničce, ustavilo se občanské sdružení a pokračovalo se v opravách kostela. Nakonec byla dohodnuta s farností a Biskupstvím litoměřickým výpůjčka kostela, aby se snadněji získávaly zdroje a i dotace na opravy. Byl opraven havarijní stav klenby předsíně, instalován přívod el. proudu do kostela se samostatným měřením, byla  opravena hřbitovní zeď (samostatná památka),byla postupně opravena všechna okna v kostele a instalovány do nich  nové vitráže. Podařilo se rovněž získat dotace z ÚK na opravu románského portálu v předsíni a na vyčistění a opravu fresek v presbytáři kostela. Pomáhaly desítky sponzorů i institucí , z nejvýznamnějších Ústecký kraj a Hospodářská komora Most, celkem za víc než 2 miliony Kč. Pravidelně (4-5x  ročně) se v kostele pořádaly zajímavé kulturní akce vhodné do sakrálního prostoru ( koncerty,scénická čtení, výstavy i společné vítání Vánoc zpěvem vánočních koled). Také  Svatojakubská pouť  u  kostelíka se stávala tradicí.

 

A pak, v minulém roce, se pohádka zadrhla. Všichni, kdož se opravou kostelíka zabývali, se domnívali, že po skončení lhůty výpůjčky bude výpůjčka prodloužena. Nový duchovní správce farnosti však na to měl jiný názor. Poděkoval všem za pomoc, ale konstatoval, že napříště si bude církev udržovat kostelík vlastními silami.  To samozřejmě vyvolalo odezvu. Zastupitelstvo obce se rozhodlo požádat o výpůjčku kostela, aby zabránilo opětovnému zdevastování památky, neboť příklady z okolních vesnic ( Havraň, Volevčice, Lužice) svědčí spíše o opaku. I to se však dočkalo stejné odpovědi. „Děkujeme, kostel budeme  udržovat vlastními silami!“

 

Nikdo z těch, kteří pomáhali kostelík vrátit do života obce a regionu, nerozumí postoji nového, z Polska importovaného  církevního správce Mgr. Czyzewského. Proslýchá se, že údajně proto, že v partě nadšenců bylo i několik členů Rotary klubu. A Rotary International  má údajně „Římskokatolická církev“, o které řeč i zde,  na indexu. Jenomže pak nerozumíme tomu, proč se primas český, kardinál Duka obrací na Rotary kluby v Česku s žádostí o pomoc ve sbírce na varhany v chrámu sv.Víta i proč mohl být papež František, ještě co by arcibiskup, čestným členem RC Buenos Aires. 

 

Co  říci s chladnou hlavou na závěr ? Asi  by bylo  nejlepší uchýlit se pod křídla našeho  mudrosloví : „Za dobrotu, na žebrotu“ , nebo   mírně upraveného „ Kdo  po tobě chlebem, ty po něm kamenem“, případně moderní  „Děkujeme, odejděte!“ !! Nebo v duchu „ Na hrubý pytel , hrubá záplata“  lidově – nestoudnost , arogance a hloupost. Jenomže  kdo to  vysvětlí  tomu  kostelíku, který  již  přežil  téměř všechny historické společenské řády – přežije i dnešní?