Řeč nebude pouze o faktu, že tradční české produkty jako Rama, Hera, Sunar, Sedlčanský hermelín, sýr Lučina nebo čokolády Orion již patří cizincům; viz. plzeňský Prazdroj, Velkopopovický kozel či Gambrinus patří pivovarnické firmě SAB z JAR, našim komoditám vládnou též švýcarské koncerny Nestle a Hero, polská firma Bongrain, Mochovská mražená zelenina má zase na obalu připsáno Made in Austria. Převzal ji nadnárodní koncern Ardo...

V Česku se může stát cokoli. Třeba stovky kilometrů dálnic musí být na mnoho let pozastaveny, protože všichni členové různých schizofrenních přírodních seskupení mají právo, kdykoli zastavit stavbu komunikace. Stačí, když se odvolají, třeba proto, že jde o chráněnou oblast, kde automobily zabíjejí vzácné žabičky, jež v oblasti staveniště žijí a stávají se obětmi dálničního provozu.

Ano, žabičky jsou veledůležité, důležitější než obyvatelé přilehlých vesnic, jejich meze nad cestami, na nichž řádí kamiony. mají spoustu křížů za přejeté občany. A to nemluvím o děsivém množství výfukových plynů. Paradoxem na tom všem je, že stačí jeden zelený ňouma, aby podal protest a ten se musí zaregistrovat a prošetřit. Do té doby jsou stavby zastaveny, a když už to vypadá, že se znovu začne stavět a lidem se uleví, přijde jiný zelený ekoterorista, podá další odvolání a tak to trvá třeba dvacet roků. Podobný Kocourkov se jinak jmenuje Velemín.

Právě před dvaceti lety, 6. listopadu 1990, jak píše iDnes, vyjela auta na první otevřený úsek dálnice D8. Celé dálniční spojení mezi Prahou a německou dálnicí A17 přitom není ani po takové době kompletní. Chybí zhruba šestnáctikilometrový úsek dálnice, jež by objížděla Velemín. Řidiči musí projíždět přes tuto obec. Místní si stěžují na to, že je provoz v obci často tak silný, že nemohou ani přejít silnici.

Kamiony tu doslova ničí lidi i jejich majetek. Kvůli protestům na frekventované silnici, kterou denně projede 12 tisíc aut, až do půl páté stály stovky vozidel v kolonách. Každý pátý vůz byl přitom kamion. Dálnice D8 zpočátku vznikala po osamocených, oddělených kusech. Teprve pátý úsek dokončený v roce 2001 umožnil plynulou jízdu po dálnici z Prahy do Lovosic v délce 48 kilometrů. Zbývajících 16,5 kilometru stále chybí.
Na konci roku 2010 by měla jet první auta po dálnici D8 přes České středohoří. Jenže termín je nyní ohrožen. Ekologičtí aktivisté totiž uspěli s další žalobou proti stavbě autostrády a posledního chybějícího úseku ve spojení z Prahy k saským hranicím.

Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/soud-dal-opet-za-pravdu-ekologum-kteri-napadaji-stavbu-dalnice-d8-p88-/ekonomika.aspx?c=A080602_110725_ekonomika_maf

Už to vypadalo, že po dvaceti letech se konečně začne pracovat. Omyl. Jednou z hlavních zpráv dne byla ta podivná informace, že právě dnes vyprší lhůta do které lze podat odvolání proti platnosti, snad stavebního, povolení na dostavbu dálnice D8... Na Radiožurnálu to opakovali do omrzení, hodinu co hodinu a večer jsem  to samé sledoval zase  v televizi. Je třeba řádný PR pro zelenožabičkáře...

Až se našel jeden zelený kverulant, mj. právě soudně stíhaný, se pomstil a podal další protest. A Česko, jelikož je právní stát s justiční mafií, poslušně zasalutovalo a stavba dál stojí. Stačí jedno pitomé individuum a tisíce lidí se může jít klouzat. Marně obyvatelé Velemic a jiných obcíí protestují, píší od čerta k ďáblu. Zákon je zákon. Chránit se musí žabičky, pulci a jiná havěť. Obyvatel si může kuchnout. Je zbytečné jmenovat různé inženýrky, které blokovaly svými pozemky tucty let důležité stavby, aby nakonec dostaly desítky milionů a ještě náhradní pozemky...

Ano, jsme země neomezených možností. Stačí, když podáte na nějaký pražský úřad stížnost, že jste nedostali podle zákona patřičné informace o fungování úřadu a dokonce i na majetek hlavního města Prahy může být uvalená exekuce. A to nejen ledsjaká. Podle katastru nemovitostí je obstaven Karlův most, Václavské náměstí, Staroměstské náměstí včetně sochy Jana Husa, Staroměstská radnice či Obecní dům, Průmyslový palác na Výstavišti, Střelecký ostrov, náměstí na Kampě, sídlo magistrátu na Mariánském náměstí, Letenské sady, Stromovka, Zoologická zahrada i Bílkova vila na Hradčanech.

A primátor Bohuslav Svoboda ani nikdo jiný z magistrátních úředníků neznal důvod, proč se tak stalo. To tedy musí být věřitelská pohledávka, když exekučně "zabavený" majetek činí mnoho bilionů korun... A jak se po ránu ukázalo, majetek hlavního města Prahy byl zablokován kvůli dluhu 163 tisíc korun, vymáhaném bytovým družstvem z Prahy 6. Máme tak dokonalé zákony, že chyba jedné jediné úřednice může přivodit exekuci na celou Prahu, resp. na Kocourkov...?

To, že kdysi dva podvodníci prodali Karlštejn poněkud tupému Amíkovi, byla jen taková hříčka frajerů o malé pivo. Vážní zájemci jsou údajně rovněž o město Český či Moravský Krumlov i s jeho Muchou, nebo o karlovarský hotel Pupp. Nedávno se v Česku objevil falešný exekutor. A rázem bylo povinných kontaktováno osobou, vydávající se neoprávněně za soudního exekutora.

Konkrétně se jedná o JUDr. Marka Holečka, respektive o jeho údajný exekutorský úřad. Na některých dopisech se liší i bankovní účty, na něž mají „dlužníci“ částku platit okamžitě. Jakmile tak dlužník neučiní, je zde upozornění, že dlužná částka bude o více než 15.000 korun navýšena. Po Holečkovi ani vidu, ani slechu. Zmizel, nabalený prý několika miliony... Zkrátka - Kocourkov, co má i svého Kocourka, který dal základ nové terminologii svým "odkloněním" osmnácti milionů Kč...

Inu, pokud si někdo myslí, že motám páté přes deváté, myslí správně, jako když kočička pekla s pejskem dort. Přesně takový je totiž momentálně český stát a jeho trojkoalice; ve všem je bordel, jenom v Česku je falešný exekutor. Ach, Čechy krásné, Čechy mé, copak vás za bordel ještě postihne...?

Vyšlo na blogu iDnes, publikováno se souhlasem autora.