O církvi Ježíš v souvislosti s Petrovým úřadem řekl: „Brány pekelné ji (církev) nepřemohou“ (Mt 16,18). Nepřemohou, ale pokud ve dení církve a rovněž prostí věřící nebudou konat pravdivé pokání, z církve zůstane jen malé stádečko!
V sedmi poučeních pro Dobu postní 2017 předkládáme aktuální témata, které se týkají podstaty obnovy církve:
část 1.: Diagnóza doby
Proces autogenocidy církve má svůj počátek už na přelomu 19. a 20. století. Jeho kořeny vycházejí z osvícenství, z dekadentních filosofií a ideologií 18. a 19. století. Modernismus postavený na ateistické filosofii pronikl ve jménu tzv. vědeckého výkladu Bible do mnohých seminářů a jeho zastánci se dostali až na nejvyšší místa v církvi.
Svatý papež Pius X. podal církvi záchranný lék před smrtonosnou infekcí účinnou encyklikou Pascendi Dominici Gregis (1907). Vysoké procento profesorů i studentů teologie bylo vyloučeno.
Mezi dvěma světovými válkami nastalo krátké období obrody církve. Osobní vztah ke Kristu a praktické pokání bylo realizováno tzv. prvními pátky, spojenými se svatou zpovědí, svatým přijímáním a úctou k Božskému srdci Páně. Sv. Pius X. vytýčil obrodný program ve své knize „Vše obnovit v Kristu“.
V roce 1943, v době války, papež Pius XII. svou nejasnou formulací v encyklice Divino afflante spiritu (1943) otevřel dveře tzv. vědeckému bádání v Bibli. Liberální průkopníci neomodernismu zneužili jeho autoritu a začali konat tajné kroky k sebezničení církve.
V roce 1962 byl pod heslem Jana XXIII. „aggiornamento“ – přizpůsobení se (otevření se) světu – započat II. vatikánský koncil. Na závěr koncilu, v roce 1965, byla vyhlášena deklarace Nostra aetate propagující tzv. úctu k pohanským náboženstvím, de facto i k jejich démonům. V roce 1986 Jan Pavel II. činí v tomto duchu historické gesto v Assisi, kam svolává pohany k tzv. společné modlitbě!
Pokoncilní duch obrátil oltáře k lidem, ale ne lidi k Bohu! V době po koncilu vystoupilo několik obrodných proudů, z nichž předním byla charismatická obnova, která oživila dohasínající modlitební život. Pod tlakem sekularizovaného racionalismu byla však udušena.
Nepsaným zákonem bylo, že do vedení postkoncilní církve musí být za biskupy vybíráni jen kandidáti aggiornamenta, tedy liberálové a heretici otevření světu. Ovoce smrti už dnes žneme. Hereze historicko-kritické metody vycházejí z ateistické filosofie. Změnily myšlení na všech teologických fakultách. Plodem je vykořenění spasitelné víry a popření všech základních dogmat. Bylo popřeno Božství Kristovo i Jeho historické a reálné vzkříšení. Rovněž byla popřena Božská inspirace Písma svatého. Spolu s duchem ate izmu je zde už vtělován i duch úcty k pohanským démonům! Tento duchovní zlom provedl koncil.
Jan Pavel II. se jako papež proti duchu tzv. historicko-kritické metody nepostavil, a navíc svým gestem v Assisi (1986,2002) otevřel dveře do církve duchu pohanství. Jeho beatifikací 1. 5. 2011 byl zároveň beatifikován duch hereze neomodernismu a duch neopohanství – duch Assisi! Tím byla dovršena apostaze Vatikánu. Na Vatikán tím dopadla Boží anathema dle Gal 1,8-9, tedy prokletí. Před církví a před světem tuto realitu zveřejnil Byzantský katolický (vselenský) patriarchát, který je prorockým hlasem volajícího na poušti.
Jaký duch byl ve světě před koncilem a po něm?
Nastala silná renesance pohanství prostřednictvím literatury, která nejprve začala propagovat hinduistickou jógu jako nevinnou gymnastiku a relaxační metodu. Pak nastoupily orientální meditace a filosofie. Začaly se šířit orientální sekty jako Hare Krišna, Mahariši Maheš s transcendentální meditací a popularizovat různí guruové jako Šrí Činmoj, Sáí Bába... Byly oživeny staré formy okultismu a rovněž šířeny novodobé formy a praktiky a na scéně se objevuje dokonce i satanismus. Masově se šířila rocková hudba, která má kořeny v satanském voodoo a je bytostně spojena s narkotiky , transem, cynismem a sexuálními zvrácenostmi. V období koncilu (1962-65) tato hudba s kořeny v satanském voodoo zamořila mládež celého světa. Módou se stala psychologie ateisty Freuda se sexuálním libidem a s psychoanalýzou. Úctu v řadách křesťanů získává i psycholog-okultista C.G. Jung, který otvírá své stoupence pohanskému duchovnu. V teologii se do popředí dostává protestant R. Bulltmann s tzv. vědeckou kritikou literárních forem. V podstatě jde o Piem X. zakázaný modernismus. Taková byla atmosféra ve světě v čase, kdy probíhal II. vatikánský koncil. Tomuto duchu světa se měla církev podle diktátu aggiornamenta otevřít!
Neopohanství se dále masově šířilo prostřednictvím tzv. bojového umění, které je spojeno s buddhistickými meditacemi. Propagace pomocí filmů trvala několik desetiletí. Rovněž v tomto období vystupuje Kinsey s propagací homosexualismu a pedofile. Objevují se různé psychologické školy, které ničí zdravou pedagogiku i morální principy. Před koncilem nastalo masové rozšíření televizorů, a to do každé rodiny. Tím byla de facto zlikvidována společná večerní modlitba. Lidé se stali konzumenty i nemorálních filmů, v nichž je normou nečistota, manželská nevěra, rozvody, násilí... Populárním se stal okultismus s věštěním a magií a došlo k explozi pornografie. Po koncilu se prosazují a později i uzákoňují narkotika. Homosexualismus a transsexualismus se stávají prioritou politiky. Vatikán mlčí – schvaluje! Spravedlivé zákony jsou podvodně měněny na antizákony (Lisabonská smlouva). Počítačové programy pro děti a mládež s propagací zabíjení, okultismu a morální nečistoty působí dnes masovou devastaci. Děti se stávají oběťmi antivýchovy, tedy zvrácenosti. Jsou jim předkládány praktické návody, dokonce ke zločinům a sebevraždám. Tzv. lidská práva a tzv. práva dítěte umožňují krást děti rodičům pomocí mechanismů juvenilní justice. Vatikán mlčí anebo jen praktikuje neúčinný alibismus! Zednáři Římského klubu zveřejňují teorii o tzv. redukci lidstva na zlatou miliardu. Uzákoňuje se masové zabíjení pod pojmem eutanázie, a to dokonce i fyzicky zdravých lidí a dětí. Nejúčinnějším prostředkem k tzv. redukci lidstva se stává legalizace < u>gender-deviací. Muž se už může pokládat za ženu a opačně. Jde o prosazování LGBTQ včetně zoofilie, sadomasochismu a nekrofilie. Prosazování těchto zvráceností bylo za prezidenta Obamy prioritou zahraniční politiky USA. Vatikán v osobě Františka líbá nohy transsexuálům, což je gesto nejen tolerance, ale de facto schválení LGBTQ. Šíří se veřejné uctívání satana. Pohanská satanizace proniká svými mechanismy všechny sféry života!
V této době už církev s duchem koncilního aggiornamenta natolik splynula se světem, že nerozlišuje dobro a zlo, pravdu a lež, hereze a pravověrné učení! Morální a duchovní autogenocida církve i národů pokračuje. Církev mlčením či různými gesty Jana Pavla II. a Františka k této naprogramované genocidě pomáhá! Žádná bariéra satanské globalizaci! Žádný odpor proti programu autogenocidy národů a světa! Vatikánský Titanik se potápí. Místo snahy o vnitřní obnovu církve je vyvíjen tlak k masovému sebezničení. V kořeni jsou právě hereze neomodernismu, synkretismu a tolerance k amorálnosti. Základním programem teologických škol je tato autogenocida katolické církve a křesťanství. Duchovní rakovina už zcela pronikla apostatický Vatikán, který nese hlavní vinu na procesu sebezničení křesťanských národů! Pokání notoricky odmítá! Je možné jít v apostazi ještě hlouběji?
Co dělat?
Je jen jediná odpověď – jedno slovo: POKÁNÍ!
1) Biskupové a kněží se musí veřejně odřeknout herezí a veřejně vyznat pravověrné učení!
2) Je nutno změnit nejen myšlení (metanoien), ale i životní styl (metastrofein). Na prvním místě v životě křesťana musí být Bůh, a tím i spása své duše i duší svých bližních – obnova instituce rodiny.
3) Svěcení neděle: je to čas věnovaný nejen vnitřní modlitbě v rodině, ale i setkání ve společenství! (viz http://vkpatriarhat.org.ua/cz/
4) Desátky času: 2,24 hodiny denně Bohu (četba Písma, misie mezi čtyřma očima). Z toho jednu hodinu denně je třeba věnovat vnitřní modlitbě (Mt 26,40). Duchovní obnovu či probuzení je třeba vyprosit modlitbou. Modlitba je základ. Kromě sv. růžence je třeba křesťanům ukázat několik živých modelů modlitby a povzbuzovat je! Misie může být slovem i utrpením, ale začíná modlitbou! Mnozí zachovávají svatou hodinu od 20-21:00 hod, a tak čas dříve strávený u televize teď obětují Bohu a své duši a modlitbě za spásu bližních.
Jsou modlitební skupiny, které s vírou v Boží zaslíbení z Mk 11,23 (http://vkpatriarhat.org.ua/
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
