Jaký byl rok 2012? Nebyl to čas velkého optimismu ani pesimismu. Spíš snaha udržet jasný kurz ve chvíli, kdy je třeba proplout mezi nebezpečnými skalisky. Rok vynucených reforem a čekání na lepší časy. 

Eurozóna se snažila zachránit krachující Řecko, které ukázalo, že když se ignoruje ekonomika kvůli politice, přinese to těžkosti jak ekonomice, tak i politice. Řekové zavedli euro kvůli prestiži a krátkodobému zisku. Místo toho utržili ostudu a dlouhodobé trable. Celý rok se řešila otázka, kdo je další na řadě. A samozřejmě, kdo zaplatí řecké dluhy. 

Evropská unie dostala Nobelovu cenu, což vedlo k debatám. Naši představitelé se neúčastnili odevzdání a více méně potvrdili, že v otázce skepse nemáme konkurenta. Pravda, zásluhu na poválečném sjednocení mají hlavně Američané, ale bez Evropanů by to taky nešlo. 

V Americe proběhly napjatě očekávané volby. Vyhrál Barack Obama, ale přesvědčivé to nebylo. Čeká se na osobnost, která by dokázala vdechnout nový optimismus národu skalních pragmatiků se sklonem k idealismu. Republikáni ukázali, že takovou osobnost nemají. Tak se aspoň doufá v oživení největší ekonomiky světa. 

Rusko se dál vyhraňovalo vůči Západu. Chce vlastní podobu demokracie s autokratickými prvky. Hezky to ilustrovala šachová rošáda prezidentské a premiérské funkce, neboli Putina a Medveděva. Tvrdý postup vůči opozici a odstraňování nepohodlných osob nevěští nic dobrého. A Lenin je stále v mauzoleu. Není divu, že pokračuje velké stěhování Rusů z Ruska. 

Arabské revoluce prošly vystřízlivěním. Žezla se vesměs chytili islamisté, takže arabské jaro nepřineslo více svobody, ale více šárie. A Sýrii postihla občanská válka. Kde jsou ty časy, kdy tam ve velkém utíkali křesťané z Iráku? 

Čína pořád ještě doufá v budování kapitalismu pod vedením komunistické strany. Málo se ví o tom, jak se tamní společnost vyvíjí. Například náboženské hledisko bude pro budoucnost říše středu zřejmě důležité. Ale na bankovkách je stále ještě Mao Ce-tung. 

Takže zpráva o stavu světa v roce 2012 by mohla znít: Nic nového pod sluncem.  

Komentář zazněl v pořadu Křesťanský týdeník na stanici ČRo 1 - Radiožurnál

Publikováno se souhlasem vydavatele.