Americký prezident Barack Obama nominoval na post amerického ministra zahraničí Ashtona Cartera, o němž se v kuloárech hovoří jako o „centristovi, který může hájit větší nasazení americké síly“. Podle jiných hlasů jde spíše o proválečného jestřába, jenž stojí za modernizací amerického jaderného arzenálu.

Carter před osmi lety podporoval preemptivní úder na Severní Koreu a v pozici zástupce ministra obrany v letech 2011 až 2013 byl jedním z nejhlasitějších odpůrců škrtů ve výdajích pro Pentagon. Obamův nominant na post ministra obrany též preferuje konfrontační politiku týkající se otázky íránského jaderného programu a ruského angažmá na východě Ukrajiny.

Kritikové Carterovi vyčítají, že je pouhá kancelářská myš, který postrádá patřičné vojenské zkušenosti, přestože na ministerstvu obrany působil a pro ministerstvo pracoval jako nákupčí zbraní.

Republikánská strana, která nyní ovládá Kongres, v Carterovi vidí svého spojence. Senátor John McCain dokonce prohlásil, že Carter s republikány sdílí podobné názory na řadu věcí, a je si jistý, že bude ochoten s nimi spolupracovat, příkladně na modernizaci jaderného arzenálu.

Odvolaný ministr obrany Chuck Hagel byl naopak skeptický, především co se amerických intervencí v zámoří týče. Vycházel totiž z vlastních hořkých zkušenosti veterána vietnamské války a poukazoval na vojenské fiasko Američanů v Iráku a Afghánistánu.

Jeho hlavním úkolem bylo stažení amerických vojsk z Afghánistánu a redukce výdajů pro Pentagon, nicméně byl to především vznik a „rozkvět“ Islámského státu v Iráku a Sýrii, který prezidenta Obamu přinutil k výměně na postu ministra obrany. A v neposlední řadě značnou roli hraje i skutečnost, že džihádisté „okupují“ rozsáhlá naleziště ropy. Rovněž situace ve válkami drapnutém Afghánistánu se stává klíčovou a důležitou výzvou pro Obamův kabinet. 

Americký prezident nedávno autorizoval expanzivní misi v Afghánistánu, a to je v naprostém rozporu s jeho předešlými sliby, že se americká armáda z této země stáhne. V příštím roce bude v Afghánistánu působit kolem desíti tisíc vojáků, kteří budou pokračovat v bojích s Talibanem, trénovat afghánské silové složky a lovit „zbylé káidisty“. Novopečený afghánský prezident Ašraf Ghaní navíc zrušil zákaz ohledně kontroverzních nočních razií prováděných americkou armádou za asistence afghánských ozbrojených sil. 

Zdá se tedy, že Carter je ideálním kandidátem na šéfa Pentagonu, který nadto může zúročit své zkušenosti, jež získal jako zástupce ministra obrany, přestože jeho kritikové sdílejí opačný názor. 

Nechal se rovněž slyšet, že americkou armádu považuje za „nejvýznamnější vojenskou sílu, jakou kdy svět poznal“.

Stručně shrnuto, prohlubující se konflikty na Středním východě z pohledu jestřábů z Bílého domu a Pentagonu, kteří v určování směru americké zahraniční politiky získali značný vliv a mezi něž Ashton Carter rozhodně patří, vyžadují nasazení vojenské síly, byť je na základě předchozích neblahých skutečností téměř jisté, že tento strategicky významný region pohltí ještě větší požár násilností.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.