Právo je křehké a zneužitelné hlavně těmi, kteří jsou imunní vůči občasným projevům demokracie. Rusko je nejen potvrzením tohoto pravidla, ale dokonce jeho předobrazem. Mnozí Rusové to vidí denně, a proto spustili takový poplach, když poslanci v prvním čtení schválili zákon ? 89417-6 o novele federálního zákona „O ochraně dětí před informacemi škodlivými pro jejich zdraví a rozvoj“ a dalších zákonných aktů. 

Pod šlechetným záměrem se totiž skrývá ruská obdoba čínského „firewallu“, tedy internetové cenzury. Domácí ru.net se vzbouřil. Největší internetová společnost yandex.ru výstižně přeškrtla ve svém logu „najdeš vše“, druhé slovo. A za všechny promluvila nezávislá blog-platforma LiveJournal.com: „Pravděpodobnost zneužití zákona k cenzuře je velmi vysoká právě díky způsobu, jak se právo u nás uplatňuje.“ Ruská verze wikipedie dokonce reagovala jednodenní stávkou.

Oč vlastně v normě jde: o černý seznam sitů, webových stránek a síťových adres se škodlivým obsahem. Především s dětskou pornografií, návodnými informacemi o sebevraždě či drogách. Zatím neupřesněný úřad, zřejmě vznikne nový byrokratický aparát, bude mít pravomoc požadovat stažení těchto informací, resp. odstřihnout webové stránky od internetu. 

Výkonný ředitel ruské Wikipedie Stanislav Kozlovskij v předloze, kterou prolobbovala Liga bezpečného internetu, vidí nejen bič na pro režim nepohodlné portály, ale i absurdní nástroj vymítačů názorové plurality. Příkladem mohou být diskuse o konopí, nebo prostě jen Tolstého Anna Karenina, literárně popisující sebevraždu. O tom, že Kozlovskij jen planě neteoretizuje, dobře vědí ostatní provozovatelé internetových platforem. Tak kupříkladu Pavel Durov vloni odmítl na sociální síti VKontaktě.ru uzavřít diskusní skupiny, kde se spojili Putinovi odpůrci. V zápětí byla síť obviněna ze šíření pornografie a násilí.

Nakonec Durov musel uzavřít dohodu o poslušnosti s Ligou bezpečného internetu. Podobně musel kapitulovat před Ligou i vyhledavač yandex.ru. Proto opozičník Alexej Navalanyj, který pomáhá budovat „nesystémovou opozici“ v Rusku prostřednictvím internetu, tuší dopředu provokace podobné těm, které na vládní objednávku provádějí čínští hackeři. Natalija Kasperská z InfoWatch dále odkazuje na velké internetové vyhledávače typu Google nebo Mail.ru, kde i přes veškeré deklarace najdete linky na pochybné internetové zdroje, protože stoprocentní kontrola je prostě zatím nemožná. 

To ovšem ruský stát nehodlá ve své bolševické manýře všeobecné kontroly tolerovat. Proto putinovští technologové nastrčili Ligu bezpečného internetu, podivný konglomerát mobilních a internetových operátorů se státní a polostátní účastí, s ještě podivnější, protože utajovanou, dozorčí radou. Zní to ale ušlechtile, protože jde přece o ochranu dětí před pedofily, ve druhém a reálném plánu nicméně o ochranu režimu před sociálním protestem. 

To je jeho přetrvávající omyl, upozorňuje Vasilij Koltašov z Institutu globalizace a sociálních hnutí IGSO: internet vytváří jen podmínky pro kontakt lidí, příčiny jejich spolčování vytváří sama krize, politická a nazrávající ekonomická. 

Původní návrh zákona ? 89417-6 právě proto narazil na odpor, který možná ani Kreml nečekal. Snad se zmýlil sám Putin ve svých poradcích a částečně i svých lidech. Ministr spojů Nikiforov vystoupil proti původní verzi zákona. Dmitrij Medveděv byl proti zavedení „firewallu“ už jako prezident, a nyní zopakoval základní postulát: internet musí zůstat svobodný.

Jako hráč Putinovského týmu ale podporuje zákonné vymezení této svobody v duchu mezinárodních standardů. Jedním dechem ovšem přiznává, že univerzální pravidla musí lidstvo teprve vymyslet. Dobrá zpráva je, že Rusko si nedělá ambice na tuto normotvorbu. A ještě lepší je ta, že pod tlakem protestů zákon nakonec dostal civilizovanější podobu. Doslova přes noc nařídil Kreml svým lidem v Dumě, aby zpracovali pozměňovací návrh a šli vlastně proti své původní předloze. Době příznačné je, že nový text se rodil na uzavřeném parlamentním internetovém chatu. Obecné formulace nahradil právně preciznější text.

Blacklist závadných stránek k odstřihnutí bude většinou potvrzovat soud, výjimkou jsou dětská pornografie a navádění k narkomanii, sebevraždě, násilí a válce. Podle prezidenta Fondu efektivní politiky Gleba Pavlovského nejde nakonec tolik o vítězství internetových provozovatelů, jako prohru moci, konkrétně Putina, který si chce zachovat jakous-takous důvěryhodnost na mezinárodní scéně a vyhnout se konfliktu šmahem se všemi domácími médií, včetně těch dosud loajálních. 

Pokud přijmeme tuto verzi, pak by měl Putin za sebou celý týden proher. Protože zmírnil i skandálně ocejchovanou novelu o neziskových organizacích, která ve své původní formě měla být náplastí na jeho kontinuální špionskou fobii a také novelu zákona o pomluvě. Ta měla zase vrátit sovětskou praxi vězeňských trestů a nucených prací za nactiutrhání. Za pokus utáhnout šroub svobody společnosti to ale Kremlu, jak vidět, vždycky stojí. Když nakonec sleví z maxima, dosáhne svého optima a zmate i renomované politology, natož obyčejného občana. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty

Publikováno se souhlasem vydavatele