Vážená paní ministryně,

velice Vám děkuji, že na základě své žádosti o setkání s Vámi a dnes mám pochybnosti, zda se k Vám vůbec dostala, jsem mohl mluvit alespoň s předními odborníky na pohřebnictví Vašeho ministerstva.

Pánové, kteří se se mnou sešli, prokázali zoufalou neznalost celé problematiky pohřebnictví. Rád bych Vás upozornil na to, že zákon č. 256/2001 Sb., Zákon o pohřebnictví a o změně některých zákonů, nejsou jen pohřební služby, papírové rakve, těla zemřelých na chodbách a potraty. Tento zákon se týká i krematorií, balzamace a v neposlední řadě provozování pohřebišť. Žel, problémy v těchto oblastech a následnými změnami k lepšímu, se Vaše novela příliš nezabývá. Myslím tím např. nečinnost a neznalost obcí, nesoulad se zněním nového občanského zákoníku, nejasná interpretace osoby oprávněné, nesmyslná diferenciace nájmů diktátem Ministerstva financí ČR apod.

Váš ministerský rada, pan ing. Vlk, považuje např. provozování pohřebišť v ČR za funkční a dokládal to svými kladnými zkušenostmi, které získal jako objednavatel pohřbu. Po té, co jsem ho upozornil na to, že v jeho případě byl porušen výše uvedený zákon třikrát, pokrčil rameny se slovy, cituji, „na venkově se to tak nebere a dělá se to tak už spoustu let“. Další rozhovor ho zaujal natolik, že během hodiny usnul pouze třikrát. Zprvu jsem to pokládal za jistý projev nezdvořilosti a nezájmu o danou problematiku ale pak jsem si uvědomil, že v případě pana rady se bude pravděpodobně jednat spíše o tzv. „Swarzenberský syndrom“.

Další ministerský rada, dr. Kotrlý, mě ujistil, že § 359 se do Trestního zákoníku, cituji, „dostal omylem a v žádném případě jej nelze vykládat tak, jak zní“. Dle názoru a tvrzení dr. Kotrlého, cituji, „na základě příkazní smlouvy může na veřejném pohřebišti kopat, exhumovat, pohřbívat atd., kdokoliv“. Jinými slovy, veškeré výše uvedené činnosti může provádět pohřební služba, kameníci, pozůstalí, atd. Argumentoval jsem právním názorem JUDr. Hanáka z Kanceláře veřejného ochránce práv, který jsem od něho na svoji žádost obdržel. Dr. Kotrlý jeho názor odbyl slovy, opět cituji, „je to jenom bývalý policajt“.

Třetí člen Vašeho týmu, jehož jméno jsem si žel nezapamatoval, se krom souhlasu s kolegy nijak neprojevoval. Jediné, co vím, že na telefonický dotaz konkrétního obecního úřadu, kdo smí na pohřebišti kopat, měl odpovědět, že pohřební ústavy smějí všechno.

Upřímně řečeno, od gestora zákona, který se snaží nebo tvrdí, že se snaží o jeho zlepšení, bych očekával víc, ale s týmem těchto odborníků chápu, že nelze žádat nemožné.

Protože jsem se nedočkal žádné reakce nebo návrhu na řešení problémů, které jsem uvedl v prvním dopise, nezbývá mi, než se na Vás obrátit touto formou. Považuji za naprosto nezbytné, co nejdříve vyjasnit řadu sporných nebo nejasně interpretovaných otázek, týkajících se právě Zákona o pohřebnictví. Jsem totiž zodpovědný vzdělávacímu zařízení, jehož zřizovatelem je Magistrát hl. města Prahy, za relevantní informace podávané frekventantům rekvalifikačních kurzů.

V úctě

David Stejskal
Autorizovaný zástupce Akademie řemesel
Střední školy technické Zelený pruh