Poté, co se jen v minulém týdnu zvýšila cena ropy Brent o více než 8 % až nad 72 USD/barel, vnímají totiž trhy tento raketový útok jako jednorázovou akci, tj. bez větších ambic zúčastněných zemí pouštět se do nákladného tažení proti režimu Bašára Asada, mocně podporovaného Ruskem a Íránem. A to samozřejmě tlumí napětí v celém – pro ropu klíčovém – regionu Blízkého východu.

Geopolitická riziková prémie v cenách ropy nicméně nadále přetrvává. Napětí totiž není zřejmé pouze v Sýrii, ale také v Jemenu, kde již čtvrtý rok vedou proxy válku regionální rivalové, Saúdská Arábie a Írán. A právě na Saúdskou Arábii – největšího exportéra ropy na světě – pravidelně směřují rakety ze strany jemenských povstalců podporovaných Íránem, kterých si čím dál více začíná všímat i ropný trh. Čím to? Jednak v posledních týdnech dochází k souběhu vícero konfliktů na celém Blízkém východě, ale hlavně je samotný ropný trh oproti minulým letům výrazně utaženější. Jinými slovy platí, že se trh již nemůže opřít o polštář přebytečných zásob, který by podobně jako v minulosti tlumil dopad nejrůznějších geopolitických třenic na cenu ropu.

Nic navíc nenasvědčuje tomu, že by další měsíce měly být klidnější. I když konflikt v Sýrii postupně de-eskaluje, ropný trh čeká nabitý květen, kdy bude americký prezident rozhodovat o další budoucnosti jaderné dohody s Íránem. V sázce je mnoho, každopádně s ohledem na ropný trh bude klíčové, zda Donald Trump sáhne k obnovení ekonomických sankcí na íránský režim. Poslední taková epizoda z let 2012-2015 totiž vedla k poklesu domácí produkce asi o pětinu (přibližně 800 tis. barelů denně), podobný propad platil i v případě exportů. Ačkoli by výsledný dopad mohl být nyní omezenější – odpor vůči zneplatnění dohody vyjadřuje hlasitě EU, která by se tak možná sankcí zdržela – minimálně dalším nárůstem geopolitického napětí by ropný trh tento krok významně pocítil.

Dominik Rusinko
Analytik