Svazek s původním názvem „Komunikační past: moc a mýty médií“ je obšírnou (184 s.) a v mnohém ohledu aktuální analýzou historické krize médií, krize informační pravdy a novinářské identity, která změnila tradiční funkci médií i roli novinářů. Členěn je do devíti kapitol, ze kterých jsou aktuální jistě kapitola „Tisk, moc a demokracie“, „Být dnes žurnalistou“ či „Nová imperia“ nebo „Konec televizních novin“ a přitažlivé jsou i podkapitoly jako „Mediální pravda“, „Fůze a koncentrace“, „Zvěsti, mýty, analogie“ či „Nekrofilní televize“. 

Autor analyzuje historický vývoj krize od jejich kořenů v šedesátých letech minulého století, od ztráty novinářského monopolu na šíření informací a s tím spojené krizí novinářské identity jako „strážce demokracie“. Dle jeho názoru tradiční dělba státní moci funguje již jen formálně, ale skutečnou první moc ve státě představuje ekonomika, druhou média a teprve na třetím místě je politika. V této konstelaci media nefungují jako „strážci demokracie“a je proto třeba nově definovat komplementární pojmy jako je informace (novinářské pravdy), cenzura a propaganda. Zatajování starého druhu zažívá renesanci v Moskvě, ale jinak vypadlo ze hry. Nově se : „informace zakryje nebo zmrzačí, protože se konzumuje ve velkém a člověk si nevšimne, že jedna chybí...informace už není raritou jako celá století předtím“.

Za hlavní nešvar žurnalismu své doby považuje senzacechtivost, nepravdivé informace a politickou moc nad médii. Politická moc nad médii je ale poněkud v rozporu s jeho vlastní tezí o dělbě státní moci, kde stojí média nad politikou. Také se nepotvrdily obavy, že trend „vidět místo rozumět“ anebo „vidět=rozumět“ povede v oblasti informace k iracionalitě. Nepotvrdily se ovšem díky internetu, který prožil nástup až po vydání knihy.V oblasti informace tím však vznikla iracionalita při hledání „pravdy“ v záplavě informací (Der Spiegel: „Nikdo už neví, co je správné a co ne a je ochoten uvěřit i tu největší pitomost“). Ale na druhé straně pro lidi, kteří se chtějí informovat, není problém se orientovat na kvalitní média. Kniha o tyranii médií má tedy jasně varovný charakter, ale její doslov je optimistický včetně citátu od Václava Havla: „Vyžaduje to dlouhá léta, než se pravda a na morální poctivosti založené hodnoty prosadí a triumfují nad cynismen, ale nakonec vždycky zvítězí“.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele